p3-prvky a halogeny

• trojsytná, středně silná kyselina

• je stálá, nemá oxidační vlastnosti

• krystalická, čirá látka

• vyrábí se rozkladem fosforečnanů kyselinou sírovou

• používá se ve farmacii jako přísada do roztoku peroxidu vodíku (zpomaluje jeho rozklad), při výrobě průmyslových hnojiv, léčiv, pracích prostředků, k povrchové úpravě kovů

• s kovy tvoří tři řady solí:

• DIHYDROGENFOSFOREČNANY

• HYDROGENFOSFOREČNANY

• FOSFOREČNANY

• dihydrogenfosforečnany jsou ve vodě rozpustné, hydrogenfosforečnany a fosforečnany jsou rozpustné ve vodě jen jako soli alkalických kovů

Fosforečná hnojiva

• podstatou jejich výroby je přeměna nerozpustných fosforečnanů na rozpustné dihydrogenfosforečnany účinkem silných kyselin, výchozí surovinou je apatit nebo fosforit:

• nejběžnější je tzv. SUPERFOSFÁT (směs dihydrogenfosforečnanu vápenatého a síranu vápenatého), dále se používá např. dihyderogenfosforečnan draselný KH2PO4

HALOGENY

• prvky 17. (VII. A) skupiny PSP neboli p5- PRVKY, mají 7 valenčních elektronů (ns2np5)

• chlor a brom jsou tvořeny více izotopy, fluor a jod jsou monoizotopické prvky, uměle byly připraveny radioaktivní izotopy astatu

• tvoří dvouatomové molekuly X2 ve všech skupenských stavech

Výskyt v přírodě

• pro svou značnou reaktivitu jsou známy pouze ve sloučeninách

• fluor součástí minerálů

• KAZIVEC CaF2 (fluorit)

• KRYOLIT

• složkou kostí a zubní skloviny

• chlor je součástí minerálů

• HALIT (sůl kamenná) NaCl

• SYLVÍN KCl

• KARNALIT KCl.MgCl2.6H2O

• je obsažen v krevní plazmě a žaludečních šťáv

• brom v malém množství doprovází sloučeniny chloru, je obsažen v mořské vodě, chaluhách, slaných jezerech

• jod je obsažen v mořské vodě, tvoří součást hormonu štítné žlázy

Vlastnosti a reakce

• fluor je světle žlutý plyn

• chlor žlutozelený plyn

• brom červenohnědá kapalina

• jod fialovočerná pevná látka

• rozpouštějí se dobře v nepolárních rozpouštědlech (mají nepolární molekuly X2), s výjimkou jodu se rozpouštějí ve vodě

• teploty tání i varu pravidelně stoupají od fluoru k jodu

• mají vysokou elektronegativitu, oxidační účinky a jsou velmi reaktivní (tyto vlasznosti klesají od fluoru k jodu)

• stálejší konfiguraci následujícího vzácného plynu získají:

• přijetím elektronu a vytvořením aniontu halogenidového X-

• vytvořením jedné kovalentní vazby

• s výjimkou fluoru mohou halogeny využít prázdné nd orbitaly a vytvářet více vazeb (s prvky s vyšší elektronegativitou), proto:

• má fluor ve svých sloučeninách pouze oxidační číslo –I

• oxidační čísla osatních halogenů mohou nabývat hodnot od –I do VII (kladná ox čísla mají vůči elektronegativnějšímu kyslíku a fluoru)

• fluor se podílí na tvorbě vodíkových můstků

• halogen s nižším Z vytěsňuje z halogenidu halogen s vyšším Z: Cl2+ 2 KI  → 2 KCl+ I2

• již za normálních podmínek reagují s mnoha prvky a sloučeninami, s kovy a některými nekovy tvoří halogenidy, s vodíkem halogenvodíky, reagují i s vodou