UHLÍK A KŘEMÍK A JEJICH SLOUČENINY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
1
29. UHLÍK A KŘEMÍK A JEJICH SLOUČENINY
− UHLÍK:
o IV. A skupina, p2-prvek
o Elektronová konfigurace: C[He] 2s2 2p2
o 4 valenční elektrony
o Oxidační čísla II a IV
o Biogenní prvek
− Výskyt:
o Volný: krystalizuje ve dvou alotropických modifikacích jako:
▪ Diamant (krychlová soustava) – nejtvrdší nerost v přírodě, elektricky
nevodivý
▪ Grafit neboli tuha (hexagonální soustava) – černošedé zbarvení,
kovový lesk, měkký, dobře vede elektrický proud, vrstevnatá struktura,
mezi jednotlivými vrstvami působí Van der Waalsovy síly
o Vázaný:
▪ V anorganických sloučeninách: např. nerosty (uhličitany) kalcit CaCO3,
magnezit MgCO3, horniny dolomit, vápenec, v atmosféře a minerálních
vodách jako oxid uhličitý CO2, dřevěné a živočišné uhlí, zemní plyn,
asfalt
▪ Ve všech organických sloučeninách
− Vlastnosti:
o Schopnost řetězit se a tvořit násobné vazby
o Poměrně málo reaktivní, s jinými prvky reaguje až při vyšších teplotách
o Netvoří vodíkové můstky (nízká elektronegativita)
o K reakcím se používají technické formy uhlíku, např. koks nebo uhlí
o Spalování uhlíku – exotermní reakce
Paliva
Přírodní
Umělá
tuhá
dřevo, uhlí
koks
kapalná
ropa
nafta, benzin
plynná
zemní plyn
svítiplyn
o Ve sloučeninách je čtyřvazný
− Výroba:
o Rozkladem organických sloučenin bez přístupu vzduchu
o Uměle se vyrábějí obě modifikace – grafit i diamant
− Využití:
o Grafit: výroba elektrod, moderátorové tyče v jaderném reaktoru, tužky, tavicí
kelímky, mazadla ložisek
o Diamant: šperkařství, obrábění tvrdých materiálů, vrtné hlavice
2
o Aktivní uhlí: adsorpce plynných látek např. filtry ochranných masek nebo
lékařství při nemocech trávicího traktu tzv. živočišné uhlí
o Saze (technický uhlík): rozptýlený uhlík vznikající při nedokonalém spalování
organických látek, plnidlo při výrobě pneumatik a plastů
− SLOUČENINY:
− Bezkyslíkaté:
o Karbidy
▪ Tuhé látky, připravují se za vysokých teplot
▪ Vlastnosti závisí na vnitřní struktuře
Iontové (tvoří alkalické kovy a kovy alkalických zemin), s vodou
tvoří acetylen
Kovalentní – např. SiC (karborundum), vyniká tvrdostí = brusný
materiál
o Sirouhlík CS2
▪ Těkavá kapalina, jedovatý, zapáchá
▪ Nepolární rozpouštědlo
▪ Vzniká syntézou prvků za zvýšené teploty
▪ Výroba hedvábí, celofánu, rozpouštědlo tuků
o Kyanovodík HCN
▪ Bezbarvá kapalina, rozpustná ve vodě
▪ Prudce jedovatý, způsobuje ochrnutí dýchacího centra
▪ Jeho roztok – kyselina kyanovodíková se chová jako velmi slabá
kyselina
▪ Od kyseliny kyanovodíkové odvozeny kyanidy MICN – prudce jedovaté,
nejznámější kyanid draselný KCN (cyankáli) – použití při získávání zlata
▪ CN- může být i ligand, např. krevní soli K4[Fe(CN)6] = žlutá krevní sůl
