Vodík, voda, kyslík a chalkogeny

• přijmou dva elektrony a vznikne ANION OXIDOVÝ O2

• vytvoří dvě jednoduché vazby, např v H2O, nebo jednu dvojnou, např v CO2

• ve svých sloučeninách je nejčastěji dvojvazný

• ozon je jedovatý plyn modré barvy, má silné oxidační účinky

Příprava

1. tepelným rozkladem některých kyslíkatých sloučenin:

2KMnO4 → K2MnO4+ MnO2+ O2

1. elektrolýzou vody, vyloučí se na anodě:

4OH−− 4e−  → 2H2O+ O2

1. reakcí burelu s kyselinou sírovou:

2MnO2+ 2H2SO4  → 2MnSO4+ 2H2O+ O2

Výroba

• frakční destilací zkapalněného vzduchu

• elektrolýzou vody (finančně nákladné a náročné na spotřebu vody)

Použití

• stlačený kyslík je dodáván v ocelových tlakových lahvích označených modrým pruhem

• v hutnictví při výrobě železa

• při sváření a řezání kovů

• v chemické výrobě (oxidační procesy)

• plní se jim dýchací přístroje používané v lékařství, pro potápěče, letce atd.

• kapalný kyslík je raketové palivo

• ozon se používá k dezinfekci vzduchu a pitné vody (usmrcuje mikroorganismy)

Sloučeniny

Oxidy

• dvouprvkové sloučeniny kyslíku s elektropozitivnějšími prvky

• oxidy přechodných prvků jsou barevné , např Cr2O je zelený, Cu2O je červený

• připravují se např přímým slučováním prvků: C+ O2  → CO2

nebo reakcí prvku s vodní párou: C+ H2O  → CO+ H2

podle vnitřní struktury rozlišujeme

1. OXIDY IONTOVÉ

• s prvky s malou elektronegativitou – alkalické kovy, kovy alkalických zemin, lanthanoidy, aktinoidy

• jejich vazba je iontová, jsou to pevné látky s vysokou teplotou tání, např CaO

1. OXIDY MOLEKULOVÉ

• většinou nekovy s velkou elektronegativitou – uhlík, dusík, fosfor, síra, atd..

• jejich vazba je kovalentní

• těkavé, často plynné nebo kapalné, např. SO2

1. OXIDY POLYMERNÍ

• většinou s kovy ze střední části periodické tabulky

• vazba je polárně kovalentní

• tvrdé, vysoké teploty tání, např B2O3

• podle jejich reakce s vodou, hydroxidy a kyselinami rozlišujeme:

1. OXIDY KYSELINOTVORNÉ

• molekulové oxidy a oxidy kovů s oxidačním číslem vyšším než V), které s vodou poskytují kyseliny nebo reagují s hydroxidy za vzniku solí (ty, které se ve vodě nerozpouštějí), např

SO3+ H2O → H2SO4

SiO2+ 2NaOH → Na2SiO3+ H2O

1. OXIDY ZÁSADOTVORNÉ

• iontové oxidy a oxidy kovů s oxidačním číslem menším než IV, které s vodou poskytují zásady nebo reagují s kyselinami za vzniku solí, např

CaO+ H2O  → Ca(OH)2

CuO+ H2SO4  → CuSO4+ H2O

1. OXIDY AMFOTERNÍ

• oxidy kovů s atomovou strukturou a s nižšími oxidačními čísly, které reagují s kyselinami i silnými zásadami, např

Al2O3 + 6HCl  → 2AlCl3+ 3H2O

2Al + 2NaOH + 6H2O  → 2Na(Al(OH)4)+ 3H2

Peroxid vodíku

• patří mezi peroxosloučeniny – látky obsahující dva atomy kyslíku –O-O-, z nichž každý má oxidační číslo –I

• bezbarvá olejovitá kapalina, v bezvodém stavu výbušná

• výborné polární rozpouštědlo

• s vodou neomezeně mísitelný

• jeho 3% roztok se používá jako bělící a dezinfekční činidlo

• účinkem světla a některých látek (např krve) se snadno rozkládá: 2H2O2  → 2H2O + O2

• má většinou oxidační účinky: PbS + 4H2O2  → PbSO4+ 4H2O (oxiduje sulfid na síran)

• se silnými oxidačními činidly působí jako redukční činidlo: