24. VITAMÍNY, HORMONY A ALKALOIDY

Zdroje: obiloviny, kvasnice, luštěniny, žloutek

- vitamin B2 (riboflavin) je strukturním základem koenzymu oxidoreuduktas (FMN a FAD)

Projevy nedostatku: záněty ústních koutků, poškození sliznic a kůže

Zdroje: maso, mléko, mandle, kvasnice, pivo

- vitamin B5 (kyselina pantotenová) je derivátem máselné kyseliny a B-alaninu. Je základem koenzymu A, který je klíčovým kofaktorem při přenosu azylových skupin v mnoha katabolických drahách a také je součástí enzymového komplexu syntetizujícího mastné kyseliny.

Projevy nedostatku: nervové poruchy, křeče

Zdroje: Maso, sýry, kvasnice, luštěniny

- vitamin B6 (pyridoxin) je skupinový název pro deriváty pyridinu a je také součástí enzymů podílejících na metabolismu aminokyselin (transamináz).

Projevy nedostatku: poruchy tvorby hemoglobinu, epileptické záchvaty

Zdroje: játra, kvasnice, vaječný žloutek

- vitamin B12 (kobalmin, kyanokobalmin) má složitou strukturu, jejímž základem je porfyrit. Jako jediný nevzniká v rostlinách a tvoří se pouze v živočišných organismech. Zajišťují průběh krvetvorby.

Projevy nedostatku: poruchy syntézy bílkovin, chudokrevnost

Zdroje: maso, ryby, kvasnice, luštěniny

- vitamin C (kyselina l-askorbová) je derivátem monosacharidu s důležitým funkcí při redoxních reakcích (přenašeč vodíku). Napomáhá např. vstřebávání želez, tvorbě kolagenu a červených krvinek, je potřebný pro syntézu kolagenu podporuje srážení krve, tvorbu protilátek a působí jako antioxidant.

Projevy nedostatku: záněty dásní, snížená odolnost k infekcím, avitaminóza vede ke kurdějím

Zdroje: zeleniny, ovoce, brambory, vnitřnosti

Oxidace vitaminu C:

Antioxidační účinky vitaminu C. antioxidant je látka, jejíž molekuly omezují aktivitu kyslíkových radikálů- tj. omezují oxidaci. Prodlužují tedy trvanlivost potravin, snižují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob a rakoviny. Kromě vitamínu c známe přirozené antioxidanty jako čaj, ovoce, vitaminy A,E,B2,karotenoidy, flavonoidy apod.

Hormony

Hormony jsou chemické regulátory. Primární funkce hormonů je tedy udržování stálosti vnitřního prostředí-homeostáze a řízení průběhu a koordinace reakcí v organismu. Jejich chemické složení je různé (peptidy, proteiny, steroidy, fenoly…). Vznikají v žlázách s vnitřní sekrecí neboli endokrinních žlázách (hypofýza, šišinka, štítná žláza, brzlík, nadledvinky…), jež je vylučují do krevního oběhu.

Hormony dělíme na LIPOFILNÍ a HYDROFILNÍ podle toho, jak se hormon do buňky dostane.

Lipofilní hormony, kde hormon proniká přímo do buňky a jsou to například steroidní hormony. Hormon projde cytoplazmatickou membránou pomocí navázaní se na transportní protein, který ho přenese do receptoru v cytoplasmě či jádře. Vytvoří se komplex hormon.receptor, který se naváže na část DNA a vyvolá metabolickou změnu.