Drůbež

Česká husa​

• Plemeno lehkého typu ​

• Plemeno je nenáročné, s vysokou kvalitou peří a dobrou výkrmností, nevýhodou je nízká snáška - 18 – 20 ks vajec ​

• Toto plemeno se nevyužívá ve šlechtění, je vhodné do drobnochovatelských podmínek ​

Italská husa​

• Plemeno lehčího středního typu​

• Vyznačuje se vysokou snáškou​

• Používá se v mateřské pozici při tvorbě rodičovských kompletů​

Rýnská husa ​

• Plemeno těžšího středního typu ​

• Houseři dosahují živé hmotnosti až 8,5 kg​

• Využívá se pro tvorbu otcovských linií masného typu hus​

Landeská husa​

• Středně velké plemeno ​

• Významné plemeno používané pro tvorbu rodičovských linií užitkových hybridů masného a játrového typu​

Těžká plemena hus - např. Toulavá husa nebo Embdénská husa a další - jsou pomalu rostoucí a pro intenzivní využití nemají význam​

Finální hybridi hus​

Husy se vykrmují do dvou porážkových hmotností a podle toho se výkrmy rozdělují na:​

1. Brojlerový - výkrm se provádí do první jatečné zralosti, které husy dosahují ve věku 8 týdnů​

2. Masný - tento výkrm se vyznačuje vyšším podílem svaloviny s odpovídajícím protučněním a vyšší jatečnou výtěžností, výkrm se ukončuje ve věku 16ti týdnů​

3. Játrový výkrm - provádí se s cílem získat tučná játra. Výtěžnost jater závisí na hybridu a typu nuceného výkrmu, jejich výtěžnost je vysoká . V ČR je nucený výkrm hus i kachen, s cílem získat tučná játra, zakázán​

Odchov housat ​

• Je vymezen od 1.dne věku do doby pohlavní dospělosti - do 217 dne věku ​

• Cílem odchovu je získání chovného materiálu - rodičů, z nichž získáme násadová vejce ​

• Odchov se dělí na dvě období:​
  - Období teplého odchovu do věku 28 dnů​
  - Období studeného odchovu do věku 217 dnů​

• V teplém odchovu se používají lokální zdroje teploty - elektrické kvočny doplněné ústředním vytápěním haly tak, aby byl mezi lokálním zdrojem a prostředím vytvořen teplotní rozdíl (spád 8-10 stupňů)​

• Požadavky housat na podmínky prostředí​

• Teplota vzduchu​

• Vlhkost vzduchu - velký význam z hlediska vztahu k tepelné vodivosti a jímavosti vzduchu. Optimální vlhkost v ustajovacím prostoru je 60-65%​

• Výměna a prouděni vzduchu - nároky na výměnu vzduchu se zvyšují od 3. týdne věku ​

• Světelný režim - od 1. až 4. dne věku se doporučuje 24 hodinový režim osvětlení podlahové plochy, od 4. dne se světelný den postupně zkracuje na 14-16 hodin světla, kdy musí být uplatněná zásada neprodlužování světelného dne v odchovu​

• Hustota osazení - do 3. týdne věku má být 10 housat na 1 m2. 4.-6. týdne 6 housat a od 7. týdne 2 housata na 1 m2​

• Výživa a krmení - od vylíhnutí do konce 2. týdne věku se krmí krmnou směsí v sypkém stavu nebo se od 7 dne věku používají granule. Od 3. týdne věku je vhodné podávat zelené krmivo, od 3. - 4. týdne do konce 8. týdne věku se zkrmuje směs v granulové formě​

• Zákon o ochraně zvířat ​

• Oblast chovu drůbeže je upravena převážně zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu. Hlavní sledované oblasti právní úpravy byly povinnosti chovatele při chovu drůbeže, nákazy drůbeže a podmínky přemisťování drůbeže​

• Druhým důležitým zákonem upravujícím ochranu drůbeže při chovu je zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších právních předpisů. Tento zákon se zaměřuje zejména na zajištění pohody drůbeže a zamezení jejího týrání. Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška k tomuto zákonu. Mimo tyto dva zákony se na chov drůbeže vztahuje ještě celá řada dalších právních předpisů, které upravují tuto oblast nepřímo.​