Drůbež

Charakteristika drůbeže​

Drůbeží označujeme všechny domácí ptáky, jejichž maso se uplatňuje ve výživě člověka​

Drůbež je v součastnosti nejpočetněji chovaným hospodářským zvířetem na světě. Produkce drůbežího masa neustále roste a dosahuje závratných čísel. ​

Důvody jsou jednoduché: drůbež není náročná na chov, její produkce je levná a zvířata velmi ryhle rostou ​

Dělení drůbeže

Drůbež dělíme na:​

• vodní - husy, kachny​

• hrabavou - kuřata, slepice, krůty, husy, kachny​

Podle barvy masa ​

• Bělomasé - krocan, kuře, slepice--​

• Červenomasé - kachna, husa, perlička..​

• Význam chovu

• Spočívá v produkci kvalitních živočišných bílkovin - maso, vejce, které představují důležitou složku výživy lidí.​

• Kromě toho i peří a trus se účelně využívají​

• Vejce

• Drůbeží vejce má základní úlohu v reprodukci a zachování druhu, důležitá funkce je ve výživě lidí​

• Vyniká svou nutriční hodnotou - bílek má vysokou hodnotu proteinů ​

• Vejce obsahuje téměř všechny vitamíny a nemá výrazný vliv na hladinu cholesterolu​

• Maso ​

• Produkce masa hrabavé i vodní drůbeže stále roste ​

• Vysoký potenciál produkce je dán krátkou dobou výkrmu a vysokou dietetickou hodnotou, zejména nízkým obsahem tuku a nízkým obsahem energie ​

• Maso vodní drůbeže je atraktivní díky své tmavé barvě, chutnosti a šťavnatosti​

• Peří

• Husí peří patří mezi nejlepší suroviny pro výrobu lůžkovin a oděvů díky výrobním izolačním vlastnostem​

• Kvalita peří je dána plemenem, plnivostí, čistotou a vlhkostí​

• Drůbeží odpad z porážek se zpracovává na krevní, masokostní nebo péřovou moučku​

• Trus

• Trus drůbeže je zdrojem živin pro rostlinnou výrobu ​

• Kvalita trusu závisí na tom, zda je chov na podestýlce nebo v klecích a jaký typ podestýlky se používá ​

• Množství záleží na množství přijatého krmiva , na jeho typu sušině, na teplotě prostředí a příjmu vody​

• Výživa

• Krmné směsi by měly obsahovat všechny nepostradatelné živiny, jako jsou bílkoviny a aminokyseliny, cukry, tuky, vitamíny, anorganické látky a voda.​

• Délka trávicího traktu je u ptáků kratší než u savců, proto je jejich metabolismus mnohem intenzivnější, v porovnání s polygastrickými zvířaty probíhají také mikrobiologické procesy pomaleji a mají menší význam pro kompenzaci případných nedostatků v krmení ​

• Potřeba živin a energie u drůbeže je dána druhovou, typovou a věkovou příslušností, spotřebou krmiva, teplotou prostředí a užitkovostí. Řada nemocí u ptáků je podmíněna nebo ovlivňována kvalitou výživy ​

• Nemoci

• Za nebezpečné nákazy drůbeže jsou považovány zejména salmonelóza, aviární influenza, chlamydióza drůbeže, cholera drůbeže, infekční bronchitida drůbeže, infekční burzitida, infekční laryngotracheitida drůbeže, Markova choroba, mykoplazmóza drůbeže, pulorová nákaza, rinotracheitida krůt, tyf drůbeže a virová hepatitida kachen ​

• Chovateli náleží náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečních nákaz​

• Reprodukce

• Sexuální chování drůbeže zahrnuje obranu teritoria, založení a udržení harému a nebo páru, dvoření a samostatnou kopulaci, pářící aktivita vychází od kohouta, který se přibližuje ke slepici, svěšuje křídla a dělá šouravé kroky do stran. Slepice ochotná k páření si přisedne s poněkud roztaženými křídly, kohout jí skočí na záda a zobákem ji drží za šíji. Po přitisknutí své kloaky ke kloace slepice do ní vpraví semeno ​

• Vrubozobí ptáci, tedy kachny a husy, se páří na vodě. U některých - většinou těžkých plemen - páření mimo vodu není možné, houser husu nedokáže oplodnit. Pokud tato zvířata nemají k dispozici vodní plochu, vejce jsou většinou neoplodněná. U jiných plemen není páření ,,na suchu'' problém a oplozenost je dobrá​

• Páření probíhá většinou ráno, když husy opustí husník. U hus, kurů i křepelek mívají v době páření samice často odřená temena hlavy, popř. I poškozené peří na zádech ​

• U širokoprsých krůt velké rozdíly v hmotnosti krůty a krocana znemožňují přirozené páření, nutná je inseminace. Pokud je vejce oplozené dochází k množení buňky vzniklé splynutím vajíčka a spermie ještě před nasazením do líhně. Procesu říkáme rýhování a gastrulace. Výsledkem je vznik mnohobuněčného útvaru, který nazýváme morulou​