13.Realismus

Dílo

• celý cyklus románů a povídek se jmenuje Lidská komedie

• průřez společnosti od nejnižších vrstev až k vrcholkům

• Balzac sám ji rozdělil do tří částí-Studie mravů, Studie filozofické a Studie analytické; toto dělení je však mechanické, neboť některé romány, které na sebe navazují, zařadil do různých oddílů

• některé postavy se objevují opakovaně

• hlavní trilogie-Otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán

• Otec Goriot (1835)

  • předvádí smutný osud bohatého kupce, který provdal své dcery, Anastázii a Delfinu, za šlechtice, sám však dožívá opuštěn svůj život, neboť dcery se za otce stydí. S osudem otce Goriota se prolíná příběh studenta Evžena Rastignaka. Rastignac přišel do Paříže plný ctižádosti a vůle vyniknout. Je však chudý a na každém kroku poznává, že nadání, schopnosti, pracovitost i charakter nejsou k ničemu, nemá-li člověk peníze. Sestřenice mu dává ponaučení, jak se má chovat ve společnosti, chce-li něčeho dosáhnout: Čím chladněji budete počítat, tím rychleji půjdete nahoru. Bijte bez lítosti, budou se vás bát. Berte ženy a muže jen jako dopravní koně, které zanecháváte, zchvácené na každé zastávce, tak dojdete až k vrcholu svých tužeb… Zmocní-li se vás opravdový cit, ukryjte jej jako poklad, neprozraďte ho nikdy, byl byste ztracen. Rastignac v honbě za kariérou a penězi skutečně odhazuje všechny morální zásady. Jeho praktickén zkušenosti doplní bývalý trestanec Vautrin i teoretickým zdůvodněním. Vautrin má vyléčit mladého hrdinu ze zbytků iluzí. Rastignac se zprvu bouří proti jeho cynismu, a když je Vautrin odhalen jako zločinec, mladistvé iluze Rastignakovy ještě načas vítězí. Obětavě ošetřuje umírajícího Goriota, ale po jeho smrti jde ,,dobývat život“. V dalších románech pronikl již Rastignac do velkého světa a stal se politikem, který opustil ideály mládí a přijal Vautrinovu životní filozofii.

• Ztracené iluze (1837-1843)

  • sledují souběžně historii Luciena Rubempré, venkovského básníka, který v Paříži poznává rub umělecké slávy: úspěch uměleckého díla je závislý na zájmech kliky, jíž umělec slouží, o talentech rozhodují nakladatelé, prodejnost vládne i v divadelním světě. Hrdina je postaven před rozhodnutí: žít čestně, ale odříkavě, nebo se zaprodat a dosáhnout úspěchu. Lucien se dává na cestu žurnalistiky, má úspěchy, ale nakonec padá do léčky, kterou mu připravili nepřátelé. Jeho protikladem v románu je vynálezce David Séchard: na rozdíl od poněkud zženštilého Luciena je Séchard rozvážný a morálně pevný. Věří, že svou prací dosáhne významného postavení. Jeho vynálezu však využije zámožný podnikatel a Séchard je nakonec rád, když zachrání holý život.

• Lesk a bída kurtizán (1838-1847)

  • napínavý román zobrazuje spojení finančního světa (bankéř Nucingen) s pařížským podsvětím. Lucien, hrdina z předchozího románu, se naučil ,,umění žít“. Zůstal slabochem, který se žene pouze za milostným uspokojením nebo společenským úspěchem. Na jeho povahu doplácí i milenka Ester-kurtizána, kterou společenské podmínky vehnaly do role ženy obšťastňující mužskou společnost, jíž však hluboce pohrdá. Lucien končí ve vězení sebevraždou.