13. Zkrocení zlé ženy - William Shakespeare

2. Zkrocení zlé ženy

William Shakespeare (1564 – 1616), představitel anglické literatury a renesance, nejvýznamnější anglický dramatik. Je autorem 37 divadelních her, které jsou různého zaměření (komedie, tragédie, pohádky, historické), byl i básníkem, psal i sonety. Narodil se ve Statfordu nad Avonou. Nesporně největším dramatikem nejen anglické, ale i světové literatury. Nedostatečné zprávy o jeho životě vedly k různým dohadům, dodnes si nejsme např. jisti, kolik her vlastně napsal. Náměty svých her čerpal z nejrůznějších zdrojů: ze života slavných osobností, z italských a francouzských renesančních povídek i ze starých kronik. Vynikal jedinečnou představivostí a smyslem pro realizaci jevištní akce. v 18 letech se oženil se starší ženou o 8 let, měli spolu 3 děti. Odešel do Londýna, kde působil jako herec, dramatik. Stal, se spolumajitelem Divadla The Globe, po požáru divadla se vrátil zpět do Statfordu. Má hrob v Trinity Church ve Statfordu

charakteristické rysy díla:

• zobrazuje pozemský život

• světští hrdinové, kteří sami řídí osud

• tvoří spíše tragikomedie

• porušoval zákon tří jednot (místo, čas, děj)

• psány nerýmovaným veršem, který se střídá s prózou.

• psychologické propracování postavy

Renesance (14. st. n. l. – 16. st. n. l.)

• znovuzrození antiky

• důraz na rozum

• důraz na pozemský život

• zajímá se o člověka

• dochází k poklesu víry

• rozvoj osobnosti

Mezi jeho další díla patří např. Romeo a Julie, Hamlet, Othello, Komedie plná omylů. Kupec benátský, Macbeth, Sen noci svatojánské

Autoři stejného směru např. G. Chaucer – Canterburské povídky, D. Alighieri – Božská komedie, G. Boccaccio – Dekameron

Literární směr – Renesance

Literární druh: drama

Literární žánr: komedie

Literární forma: drama

Námět - vyvrácení názoru o nadřazenosti muže nad ženou

Motiv – charakterová přeměna Kateřiny vlivem Petruccia

Téma – jak chce, aby se lidé chovali k tobě, tak se ty chovej k nim

Kompozice – kompozice, předehra o II dějství, a děj o 5 dějství, střídavé neveršované monology s dalšímy rýmy

Prostředí – chronologická Itálie (město Padova, Petrucciův dům na venkově), čas neurčený - pravděpodobně autorova současnost (konec 16.st.)

Hlavní postavy a jejich charakteristika:

Baptista Minola – starší rozvážný muž, který má rád obě své dcery, ale Biancu má přece jenom raději pro její pokoru

Bianca – krásná, křehká, romanticky zamilovaná a zasněná dívka

Kateřina – je naprostým opakem své sestry Bianci. Je neústupná, hádavá a bez něžnosti. Ve skutečnosti ale není zlá, je to pouze impulzivní a silná žena. Odmítá přijmout falešné kurtoazní normy. I ona vlastně touží po skutečné lásce a ne jenom po milostném vzdychání

Petruccio – je veronský šlechtic, umí chovat jako skutečný hulvát, ale ženy pro něj nejsou pouhým potěšením. Své chování nijak neskrývá. Jinak je to chytrý, inteligentní muž, který se jen tak ničeho nelekne. Petruccio ví, že Kateřina není v jádru zlá, je pouze impulzivní. Aby ji zkrotil, musel překročit i ty normy, které Kateřina respektovala - společenské. To vše byla však pouhá lest a přetvářka, aby Kateřina v nesnesitelných poměrech dospěla k závěru, že spory mezi mužem a ženou k ničemu nevedou. Má sluhu Grumia, ten je trochu přihlouplý a ukecaný