15. Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol

Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol

Literární druh: epika – má děj + souvislosti (místní, časové a příčinné)
Literární žánr: psychologická novela
Literární forma: próza
Vypravěč: er forma
Čas a prostor: Praha, období okupace Čech nacistickým Německem (1937-1938) – těsně před 2. sv. Válkou (1939-1945)
Téma: vzorný otec rodiny a zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie mění v psychopata a vraha svých nejbližších, 2. sv. Válka

hlavní myšlenka díla: vliv nacismu na vnitřní chování a charakter člověka
Motiv: strach, vražda, láska, nenávist, šílenství, manipulace, smrt

Postavy:
Pan Karel/Roman Kopfrkingl - obětavý zaměstnanec – spalovač v krematoriu, vzorný otec, důsledný, stará se řádně o rodinu a výchovu dětí, lehce manipulovatelný, sklony k fašismu, nekuřák a abstinent, vrah, bezcitný, nejoblíbenější kniha je kniha o Tibetu,
Marie - nazývají ji Lakmé, žena pana Kopfrkingla, poloviční Židovka, tichá, nevýrazná, bojácná
Zina – dcera 17 let, nadaná , hodná, mladá dívka
Mili – syn 14 let, šikanovaný, toulavý, hodný, ustrašený

Willi – přítel pana Kopfrkingla, přesvědčený nacista, pod jeho vlivem se pan Kopfrkingl přikloní též k nacismu

Kompoziční kontext:

- 15 kapitol

- děj: chronologický, poklidný, postupně zrychluje

- er forma vyprávění

Jazykové prostředky

- Český jazyk, spisovná čeština (i v přímé řeči, která zde převažuje)

- pan K. mluví velmi kultivovaně, jazyky velmi vytříbený, manželku oslovuje netypickými výrazy, stejně tak své děti

- užití exotických jmen – krematorium = Chrám smrti

- archaismy – almara

- vznešená přídavná jména – drahá (oslovení)

- gradace, německé výrazy, zdrobněliny

- sarkasmus, metafory

- Přiběh je plny vnitřnich a opakujicich se monologů Karla Kopfrkingla

Kontext autorovi doby

- 60. léta 20. století, česká literatura – současná literatura

- dílo patří do 2. vlny válečné literatury – časový odstup od války. Zaměřeno na psychologický rozbor postav

- hrdinové – psychicky narušení jedinci

- častá židovská tématika

- nejčastěji psychologické romány (vliv studia psychologie)

Charakteristika období literatury a literární směr:

Psychologická próza

- vzniká v 1. polovině 20. století (20. léta)

- výsledkem hledání nového epického tvaru (nových žánrů)

- zaměřuje se na nitro člověka a jeho podvědomí

- problémy člověka se společností (pocity méněcennosti, poruchy lidské psychiky)

Ladislav Fuks

- český prozaik 2. pol. 20. století

- homosexuál – svou orientaci skrýval, cítil se odcizen

- žil spíš o samotě, v okruhu lidí z okraje společnosti

- vystudoval filozofii, psychologii a také dějiny umění,

- psychické problémy

- hospitalizován na psychiatrii

- téma děl: konflikt člověka se zlem (válkou, ideologií, touhou po pomstě)
- autor především psychologické prózy
Znaky tvorby:
- hlavní hrdinové jsou často psychicky poznamenaní (fóbie, schizofrenie)
- stále se opakující symboly
- židovská tematika