18. Petrolejové lampy - Jaroslav Havlíček

Časoprostor

Místo: na statku v Jilemnici

Čas: přelom 19. a 20. století

Kompoziční výstavba

- chronologicky gradující děj

Části:

- Lampy svítí a prostírá se (33 kapitol)

- Sytý u stolu (22 kapitol)

- Lampy zhasínají (11 kapitol)

• II. část

Vypravěč

er-forma

Postavy

Štěpánka Kiliánová

(Štěpka) - původ z dobře finančně zajištěné městské rodiny

- vymyká se společnosti - divadelní chování, výstřední, prořízlá pusa, neštítí se práce

- nevzhledná, silná, tmavé vlasy

- žena "od rány", vytrvalá, obětavá, starostlivá

- romantická, citlivá, psychicky silný člověk

hejtman Pavel

Malina - Štěpčin bratranec, později manžel

- lstivý, vychytralý, líný, libuje si v alkoholu, kartách, honitbě (??WUT)

- na Štěpku je v době nemoci (syfilis) zlý, krutý a dělá jí naschvály

Anna Kiliánová - matka Štěpky

- typická matka - věří dceři, nic jí nezakazuje

Antonín

Kilián - otec Štěpky

- stavitel - mnoho peněz pro rodinu

- striktně proti sňatku své dcery s hejtmanem Malinou

Jan Malina - bratranec Štěpky, bratr Pavla Maliny, nápadník Štěpky

- nesnáší bratra za opuštění statku a jeho zadlužení, ve kterém musel žít spolu s otcem

Slohový postup

Vyprávěcí

• III. část

Úryvek k rozboru:

Hejtman vyrukoval v zánovním hejtmanském stejnokroji s lesknoucími se knoflíky, s pečlivě vykartáčovanou čákou, břinkal ostruhami, na kostnatých prstech měl navlečeny glazé rukavičky, po boku mu visela šavle se zlatým třepením. Nesl se velmi důstojně ve svém dlouhém plášti se zelenými výložky vedle Štěpky, která vypadala v bílém hedvábí - jakže to o ní řekl kočí Kalaš? - jako jelito v ubrousku. Tam, kde mohutné paže vystupovaly z nabíraných rukávů, bylo vidět krupičkovanou růžovou husí kůži, drsnou jako struhadlo a prozrazující zdraví poněkud upřílišené na takovou unylou bytost z pohádky, jimž se obyčejně podobají křehká stvořeníčka v mušelínovém závoji. Ovšem, ovšem, závoj také musil být a věneček z myrty, jak by ne, kulatý obličej s hustým obočím a odulými rty se pod ním rděl jako zapadající slunce. Marně bylo použito pudru, který tehdy ještě nebyl tuze v oblibě, marně byly ve vlasech té obrovské loutky s očima vyvalenýma štěstím vyrobeny velké vlny. Leskly se, jako by byly čerstvě namazány sádlem, a byly tak hladké a tuhé, že se zdály být špatně udělanou parukou. A bílý divadelní plášť do toho mrholivého deště, bílý plášť roubený kožišinou, který si jen přehodila přes ramena, aby si nepomačkala šaty, opravdu, jako by ten elegantní důstojník vlekl k oltáři ne svou nastávající ženu, ale veliký moučný pytel.

Jazykové prostředky

Epizeuxis - opakování stejného slova nebo slovních spojení za sebou v jednom verši

Eufemismus - pojmenování, které zmírňuje špatné nebo nepříjemné skutečnosti

Metafora - přenášení významu na základě vnější podobnosti