Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Nauka o slovní zásobě

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (34,11 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ (LEXIKOLOGIE) (kvarta) Lexikologie =souhrn všech slov určitého jazyka (spisovných i nespisovných). Je zachycena ve slovnících. Přesný počet slov v češtině není znám, slovní zásoba se stále vyvíjí. Slovo = skupina hlásek, popř. hláska sama, která nese určitý význam. Jádro slovní zásoby = slova, která jsou v jazyce stálá, používají se v běžné komunikaci; jsou to stará slova, která jsou v jazyce od jeho vzniku, např. pojmenování rodinných vztahů, barev, času, činností. Okraj slovní zásoby = slova, která používáme zřídka, popř. slova, která se rychle mění (např. módní slova, knižní výrazy, některé publicismy). Nikdo nepoužívá všechna slova daného jazyka, každý má svouindividuální slovní zásobu: a)aktivní= slova, která běžně používáme při komunikaci(5 000-10 000). b) pasivní = slova, která běžně nepoužíváme, ale rozumíme jim (asi 40 000 slov), např. slova básnická, zastaralá, odborná. VÝZNAM SLOV Slova v jazyce mají dva základní významy – věcný a mluvnický. Význam věcný(lexikální) vyjadřuje, co slovo označuje (1-6, 10). Nese ho kořen slova.Příklad: hlemýžď = suchozemský plž s ulitou. Význam mluvnický(gramatický) vyjadřuje mluvnické kategorie ohebných slov a vztahy mezi slovy a větami.Nejčastěji ho vyjadřuje koncovka. Např. houbě= 3. p., č. j., r. ž. k= předložka se 3. pádem, vyjadřuje vztah mezi slovylezekhoubě. SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ mají věcný význam, popř. i mluvnický význam(tři, který, škola, dobře, au). SLOVA NEPLNOVÝZNAMOVÁ nemají věcný význam (však, k, že). SLOVA JEDNOZNAČNÁ A MNOHOZNAČNÁ Slova jednoznačná mají jen jeden věcný význam: vlastní jména– Milena, Jaroměřodborné názvy– sloveso, hydroxid sodnýzvukomalebná citoslovce – fuj, crr, frnkběžná slova– květináč, lustr. Slova mnohoznačná mají jeden význam základní a další (druhotné) významy. Další významy vznikají přenesením základního významu na jiné skutečnosti na základě metafory, metonymie či synekdochy. stana 1 Metafora = přenášení významu na základě vnější podobnosti (tvar, umístění, funkce, jednání): hřeben na česání → hřeben hor(tvar) hlava(horní část těla) → hlava válce, státu(místo) kočičky(mláďata kočky)→ plod jívy(podobnost) hvězda(nebeské těleso) → populární osobnost (funkce – září) Jidáš (biblická postava) → jidáš(jednání – zradí jako Jidáš). Metonymie = přenášení významu na základě vnitřní souvislosti. ▪ přenesení názvu děje na osoby:vláda se sešla, hlídka ▪ přenesení názvu děje na výsledek:kování, stavba, pití ▪ přenesení názvu vlastnosti na nositele:sladkost (zákusek), zeleň (rostliny) ▪ označení věci místem, odkud pochází: vypil dvě plzně, koupil si ementál (Emmental v CH),kašmír(látka podle indického státu Kašmír) ▪ označení díla autorem:čtu Nerudu, jdu na rentgen(podle Röntgena),diesel ▪ záměna obsahu za věc, ve které je obsažena:kouřil dýmku(tabák v dýmce). Synekdocha = záměna části za celek. Uběhlo několikjar. Přiložiliruce k dílu. Vrátil se pod rodnoustřechu. Z hlediska věcného významu rozlišujeme slova významemnadřazená(jehličnan),podřazená (smrk) a souřadná(smrk, jedle, borovice). Slova stejného nebo podobného významu se nazývajíslova souznačná =synonyma. Mohou mít stejný význam (zde-tady, zeměpis-geografie), mohou se lišit slohovým příznakem:říct (neutrální) –pravit (knižní),kopat (spis.) -čutat(nespisovně, obecná čeština); expresivitou (citovostí):matka –maminka; intenzitou (volat – křičet – řvát). Homonyma jsou slova, která stejně znějí, ale mají různý význam, často se i odlišně píší: výr – vír, plod – plot, obloha (nebe, zeleninová). Antonymajsou slova opačného významu (slézt x vylézt, vysoký x nízký).Paronyma jsou zvukově podobná, ale liší se významem, lidé je omylem zaměňují (originální – orientální, drahá - dráha). SLOVNÍKY Slovní zásobu zaznamenávají slovníky. Existují různé typy: a) překladové(dvou- i vícejazyčné) b) výkladové, a to buď jazykové (vysvětlují význam slova, mluvnické poučení), nebo encyklopedické (podávají širší poučení) c) speciální, např. etymologické (o původu slov), cizích slov, frazeologické. stana 2 VRSTVY SLOVNÍ ZÁSOBY I. SLOVA SPISOVNÁ ▪neutrální(dítě) ▪ knižní(robě, zříti, drahný, jitro, skonat) ▪ hovorové výrazy(mlíko, holka, píšu) ▪poetismy = slova básnická (luna, oř, vesna, kol), ▪termíny = odborná pojmenování (biologie, přídavné jméno) ▪publicismy = výrazy používané v novinách (rychlostudent, tunelovat) Podle časového příznaku rozlišujeme: ▪archaismy= slova zastaralá; označované skutečnosti stále existují, ale jsou nově pojmenovány (komoň/kůň,lučba/chemie,sirka/zápalka) ▪historismyoznačují zaniklé skutečnosti, souvisí s dobou, v níž dané skutečnosti existovaly (halapartna, grešle, píď, výměnek) ▪neologismy jsou nově utvořená slova, pojmenovávají nové skutečnosti (předskokan, smajlík), časté v beletrii (košilela, smějavě). II. SLOVA NESPISOVNÁ ▪slova nářeční (erteple, vošouchy, stréček) ▪slova obecné češtiny(von, pracák, bydlej) ▪profesionalismy = zjednodušené odborné výrazy používané v určitém povolání (jipka, rejža, bobina) ▪slangové výrazy = mluva zájmových skupin, např. studentský slang (bajle, šprt), fotbalový slang (jesle) ▪argotismy= mluva deklasovaných živlů (love=peníze, loch=vězení). Podle citového zabarvení rozlišujemeslova lichotná (červeňoučký, hajat,synátor, přihnul si),hanlivá (blaf, kecat, psisko) aneutrální(člověk, mluvit). Podle původu rozlišujeme: ▪ slova domácí – českého původu (pěšky, mladý) ▪slova zdomácnělá – cizí původ u nich necítíme (košile, škola) ▪slova přejatá – slova cizího původu se pravopisem přizpůsobila, patří sem internacionalismy, tj. slova mezinárodně používaná (auto, prezident, export) ▪slova cizí – zatím nepatří do české slovní zásoby, pojmenovávají nové jevy, některá se nepřizpůsobila češtině výslovností, psaním (leasing, notebook). stana 3 POJMENOVÁNÍ Chceme-li pojmenovat nějaký jev, přiřadíme mu určitý výraz → slovo. SLOVA ZNAČKOVÁ = nemotivovaná; nelze je odvodit od jiných slov, mohou být motivující pro nová slova, např.chleba, voda, dům. SLOVAPOPISNÁ = motivovaná; odvozena od jiných slov, tj. víme, ze kterého zákl

Témata, do kterých materiál patří