Nauka o slovní zásobě

Slovotvorný základ – část společná základovému i odvozenému slovu. Slovotvorný prostředek – předpona (udělat), přípona (koník), koncovka (včelí), kombinace předpony a koncovky (podkroví) nebo spojovací samohláska (u slov složených).

Hláskové změny – změny ve slovotvorném základu (len/lín).

B. SKLÁDÁNÍ

Tvořením slov ze dvou slovotvorných základů vznikají SLOŽENINY. Nevlastní složeniny (spřežky) vznikají spojením hotových slov, můžeme je tedy rozdělit na samostatná slova: okamžik, zemětřesení, vlastizrádce, mateřídouška, ohnivzdorný, pravděpodobný, pozoruhodný, kdovíjaký, jaksepatří, dlouhotrvající, práceschopný, budižkničemu, sebekritika.

Vlastní složeniny

Nemůžeme je rozdělit na samostatná slova, jedna jejich část nebo obě části nejsou hotovými slovy: lesostep, severozápad, červenobílý, českomoravský, velkoměsto, teploměr, velkoobchod, rychlodráha, starověk, cizokrajný.

Příklad rozboru slova vzniklého skládáním:

Černozem je černá zem.

čern

čern

o

(ý)

zem

zem

1 (slovní druh)

2, 1

stana 5

Zobecnění: složené slovo

Podstatné jméno černozem bylo utvořeno skládáním ze dvou slovotvorných základů (čern a zem) pomocí spojovací samohlásky –o-.

C. ZKRACOVÁNÍ

▪ Iniciálové (písmenné) zkratky vznikají z počátečních písmen jednotlivých slov několikaslovného názvu, píšeme je s velkými písmeny, hláskujeme je:

ČR, AMU, SRN, UK, ZŠ, ČNB, EU, PSČ, OSN, KB, ND, ČTK, ČD.

▪ Zkratková slova vznikají spojením počátečních hlásek nebo slabik slov několikaslovného názvu, první písmeno píšeme velké, skloňují se, nečteme je po hláskách: Čedok, Semafor, Sazka.

▪ Ustálené zkratky se vyskytují v psaném projevu, píšeme malé písmeno, některé zakončujeme tečkou, jiné ne: p., aj., atd., tj., tzn., tzv., apod.

ca, cca = cirka, pí = paní, fa = firma nebo faktura, fy = firmy nebo faktury, fce = funkce, bří = bratří.

Slovo viz je tvarem rozkazovacího způsobu od slovesa„vidět“, není zkratkou, a proto za ním tečku nepíšeme.

Podobně se píšou zkratky jako např. mld. = miliarda, rkp. = rukopis,

rtg. = rentgen, vs. = versus., kpt. = kapitán.

Značky: kg, l, m, km

2. PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ

Čeština přejímala slova z různých jazyků od nejstarších dob dodnes:

z řečtiny a latiny: biskup, škola, tabule, žák, univerzita, kříž, mše

z němčiny: šlechta, rytíř, klempíř, plech, špendlík, hrabě, říše

z francouzštiny: prezident, omeleta, paštika, bufet, žampion, garáž

z italštiny: tenor, soprán, klarinet, mandolína, špagety, piškot

z angličtiny: sport, džem, džus, biftek, rock, displej, internet, tenis, hokej z ruštiny a polštiny: vzduch, vesmír, tuleň, paluba, kormidlo, okres, věda

z orientálních a exotických jazyků: admirál, algebra, čaj, sója, kánoe, iglú.

Odlišovat rozbor morfematický – zajímá nás stavba slova, tj. z jakých částí se slovo skládá (za/hrád/k/a: předpona, kořen, přípona, koncovka).