Nauka o slovní zásobě

▪ označení díla autorem: čtu Nerudu, jdu na rentgen (podle Röntgena), diesel

▪ záměna obsahu za věc, ve které je obsažena: kouřil dýmku (tabák v dýmce).

Synekdocha = záměna části za celek.

Uběhlo několik jar. Přiložili ruce k dílu. Vrátil se pod rodnou střechu.

Z hlediska věcného významu rozlišujeme slova významem nadřazená (jehličnan), podřazená (smrk) a souřadná (smrk, jedle, borovice).

Slova stejného nebo podobného významu se nazývají slova souznačná = synonyma. Mohou mít stejný význam (zde-tady, zeměpis-geografie), mohou se lišit slohovým příznakem: říct (neutrální) – pravit (knižní), kopat (spis.) - čutat (nespisovně, obecná čeština); expresivitou (citovostí): matka – maminka; intenzitou (volat – křičet – řvát).

Homonyma jsou slova, která stejně znějí, ale mají různý význam, často se

i odlišně píší: výr – vír, plod – plot, obloha (nebe, zeleninová).

Antonyma jsou slova opačného významu (slézt x vylézt, vysoký x nízký). Paronyma jsou zvukově podobná, ale liší se významem, lidé je omylem zaměňují (originální – orientální, drahá - dráha).

SLOVNÍKY

Slovní zásobu zaznamenávají slovníky. Existují různé typy:

a) překladové (dvou- i vícejazyčné)

b) výkladové, a to buď jazykové (vysvětlují význam slova, mluvnické poučení), nebo encyklopedické (podávají širší poučení)

c) speciální, např. etymologické (o původu slov), cizích slov, frazeologické.

stana 2

VRSTVY SLOVNÍ ZÁSOBY

I. SLOVA SPISOVNÁ

▪ neutrální (dítě)

▪ knižní (robě, zříti, drahný, jitro, skonat)

▪ hovorové výrazy (mlíko, holka, píšu)

▪ poetismy = slova básnická (luna, oř, vesna, kol),

▪ termíny = odborná pojmenování (biologie, přídavné jméno)

▪ publicismy = výrazy používané v novinách (rychlostudent, tunelovat)

Podle časového příznaku rozlišujeme:

▪ archaismy = slova zastaralá; označované skutečnosti stále existují, ale jsou

nově pojmenovány (komoň/kůň, lučba/chemie, sirka/zápalka)

▪ historismy označují zaniklé skutečnosti, souvisí s dobou, v níž dané

skutečnosti existovaly (halapartna, grešle, píď, výměnek)

▪ neologismy jsou nově utvořená slova, pojmenovávají nové skutečnosti

(předskokan, smajlík), časté v beletrii (košilela, smějavě).

II. SLOVA NESPISOVNÁ

▪ slova nářeční (erteple, vošouchy, stréček)

▪ slova obecné češtiny (von, pracák, bydlej)

▪ profesionalismy = zjednodušené odborné výrazy používané v určitém

povolání (jipka, rejža, bobina)

▪ slangové výrazy = mluva zájmových skupin, např. studentský slang

(bajle, šprt), fotbalový slang (jesle)

▪ argotismy = mluva deklasovaných živlů (love=peníze, loch=vězení).

Podle citového zabarvení rozlišujeme slova lichotná (červeňoučký, hajat, synátor, přihnul si), hanlivá (blaf, kecat, psisko) a neutrální (člověk, mluvit).

Podle původu rozlišujeme: