2.-ročník-Romantismus

Stendhal (vl. jménem Henri Beyle) – zařazení Stendhala je někdy obtížné, někteří odborníci jej považují převážně za realistu. Pravdou je, že hrdinové Stendhalových románů prožívají vášnivé lásky, což je rys romantismu, stejně jako jejich vzdor vůči době a společnosti. Na druhé straně mnohé momenty, jako například analýza vztahů ve společnosti či věcná a střízlivá vylíčení dramatických situací (například bitva u Waterloo v knize Kartouza parmská) se staly vzorem pro realistické umělce 19. století.

Stendhalům život byl již v počátcích poznamenán vzdorem vůči konzervativnímu otci. Jako 17letý mladík přišel do Paříže, vstoupil do Napoleonovy armády a jako důstojník se s ní dostal zprvu nejen do Itálie, ale prodělal si také neúspěšné tažení do Ruska. Po Napoleonově pádu se uchýlil do Itálie, která se mu stala druhou vlastí. Do Francie se opět vrátil z donucení, protože ho začala pronásledovat rakouská policie. Svůj pseudonym si zvolil dle německého městečka, kde určitý čas působil.

Červený a černý – symbolický název románu je vykládán různě. Červená bývá nejčastěji vykládána jako symbol vojenského kabátce, černá kněžského roucha. Podnětem napsaní románu byl skutečný případ člověka, jenž byl popraven.

Děj: Román líčí osudy Juliána Sorela, jenž se pokouší po Napoleonově vzoru o společenský vzestup. Moc dobře ví, že již nelze vyniknout vojenským hrdinstvím, a tak se dává pokrytecky na kněžskou dráhu. Přijímá následně místo soukromého učitele u venkovského starosty pana de Renal, současně se ale stává milencem jeho ženy. Poté se Julián pokouší o církevní kariéru prostřednictvím kněžského semináře, stává se tajemníkem francouzského markýze, jehož dceru Matyldu svede. Ta však otěhotní a markýz pod tlakem situace svoluje k společensky nerovnému sňatku. Vše ale překazí udavačský dopis paní de Renal. Julián svou první milenku postřelí a při následném soudním procesu vmetá soudcům do tváře pohrdání jejich společností. Odmítá milost a umírá jako vzbouřenec.

Můžeme mít různé názory na Sorelovo pokrytectví. Zda bylo nedobrovolné a vynucené jeho nízkým společenským postavením, či zda se jednalo skutečně o bezcharakterního člověka využívajícího ve svůj prospěch každé situace. Faktem je, že Sorel vnitřnímu sváru mezi pokrytectvím a touhou po plném vášnivém životě podléhá a svým vystoupením před soudem v podstatě páchá promyšlenou sebevraždu.

další dílo: Kartouza parmská- psychologický román s autobiografickými prvky

Alexander Dumas st. - oblíbený autor historických dobrodružných románů byl synem Napoleonova generála. Napsal velké množství děl, dovedl vydělat velké množství peněz, ale ještě rychleji je utratil (neúspěch s divadlem, s novinami d’Artagnan a Mušketýr, zámkem, rozvodem). Navzdory obrovskému jmění, které mu prošlo rukama, zemřel odkázán na podporu svých dětí.