2.-ročník-Romantismus

Romantický literární hrdina

● Hrdina je většinou myšlenkově totožný s autorem, shodné jsou v některých případech i životní osudy. Hovoříme o autobiografičnosti v romantické literatuře

● V romantismu je obecným principem, že dobro nebývá zahaleno ve slušivý a krásný šat, a naopak, zlo mívá podobu anděla. Tak je naplňován estetický požadavek kontrastu

● Hrdinovi nikdo nerozumí, cítí se být osamělým, jedná se o vyhraněného individualistu

● Je přirozené, že romantik touží po lásce, ale když miluje, tak nešťastně (většinou zbožňuje ideál). Je zajímavé, že objekt romantikovy lásky je zcela odlišný, většinou spoutaný konvencemi či manželstvím

● Rozpor mezi snem a skutečností je pro hrdinu tak propastný, že často končí svůj život tragicky

Romantické prostředí

- i zde radikálně zasáhla romantická estetika, a tak se děj musí odehrávat ve výjimečném prostředí, pokud možno tajemném až hrůzném. Ideální místa jsou staré gotické hrady, samoty, hřbitovy, katedrály či sklepení, ale také tajuplná jezera a temné lesy

- v této souvislosti si stačí vybavit tzv. anglické parky, které již nejsou znásilňovány geometrickým nápady klasicistních tvůrců francouzských parků. Příroda roste volně, musí být členitá, bizarní, svobodná

Anglický romantismus

George Gordon Byron – je svým způsobem zvláštní, že jeden ze zakladatelů „revolučního romantismu“ pocházel ve skutečnosti ze staré vážené aristokratické rodiny. Měl všechny předpoklady proto, aby prožil bezstarostný život anglického lorda. Navíc mohl získat i tím, jak byl duchaplný, inteligentní a ve společnosti oblíbený. Vnitřně však byl romanticky rozpolcený. Vedl vášnivé spory, kritizoval zvyklosti a zkostnatělost a byl obdivovatelem filozofie francouzské revoluce. To bývá často označováno za hlavní příčinu jeho rozchodu s vysokou anglickou společností. Chceme-li být upřímní, musíme uvést, že velkým problémem byl i jeho vztah k ženám (např. měl nemanželské dítě s nevlastní sestrou, s vlastní manželkou se rozchází brzy po sňatku atd.)

Finančně zajištěn odchází z Anglie, bloudí Evropou, ale nejvíc jej oslovila Itálie. Nakonec při návštěvě Řecka je vtažen do národně osvobozeneckého boje proti Turkům, onemocní tyfem a umírá.

„Childe Haroldova pouť“ – jde o rozsáhlý autobiografický básnický epos. Základem je tedy dějová linie, kde hlavní hrdina znechucen společností odchází na pouť Evropou, aby nalezl prosté, ale skutečné lidské vztahy. Děj je protknut lyrickými vsuvkami - monumentální přírodní obrazy, scenérie historických památek a míst, niterný svět hrdiny

Walter Scott – tento skotský básník a romanopisec se do literární historie poprvé významně zapsal románem Waverly, jenž zpracovával povstání ze skotských dějin. Scott se neprosadil jako básník a ani jako právník a tak se pustil do psaní románů. Obával se však natolik reakcí, že první román vyšel anonymně. Čtenáři i kritika přijali román velice příznivě, a tak byl jeho další život jasně předurčen. Scott se stal zakladatelem historické povídky a historického románu a ovlivnil řadu dalších autorů.