5. Farma zvířat - George Orwell

Ovce – tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí ho mít, neptají se. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce

Osel Benjamin – představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko. Svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi.

Krkavec – představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit

Lidé – představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů.

pan Jones – původní majitel Panské farmy, alkoholik

Jazyk – dílo je psáno er – formou, spisovný jazyk , doplněný hovorovými výrazy, objevují se i termíny (= odborné názvosloví) – př. animalismus = disciplína o kontaktu se zvířaty, apatie = nezájem. V celém díle hraje důležitou úlohu personifikace (= zosobnění, oživení, věci, zde zvířatům, se přiřkne čistě lidská vlastnost či činnost). Přímá řeč ("Ne," řekl otevřeně Kuliš prohlásil: "Stužky je nutné pokládat za část oděvu, což je znak lidí"). Nepřímá řeč (kterého nazývala "pán"), Spisovný jazyk a občas zdrobněliny, Obrazná pojmenování = metafory – přesný jazyk s přesnou symbolikou= volba metafor: psi = tajná policie, ovce jako snadno manipulovatelná masa, kůň jako stachanovský dříč,. Eufemismy – vládnoucí třída prasat často zaobaluje a ospravedlňuje své autoritářské jednání „Soudruzi,“ řekl, „jsem přesvědčen, že každé zvíře si jistě uvědomuje, jak velkou oběť na sebe vzal soudruh Napoleon, když přijal povinnost vést ostatní. Nemyslete si soudruzi, že vést je snad nějaké potěšení!. Naopak, je to hluboká a těžká odpovědnost. Nikdo si neuvědomuje lépe než soudruh Napoleon, že všechna zvířata jsou si rovna. (str.47)

Stručný obsah díla:

Když kanec Major umíral na Panské farmě v Anglii, svolal si ostatní zvířata a povídal jim o tom, jak je lidé na statku trápí, jak mají nedostatek žrádla, jak jsou otroky lidí, a že musí být revoluce. Revoluce nastala. Zvířata vyhnala z farmy opileckého pana Jonese a s ním všechny ostatní lidi, a prasata coby nejinteligentnější zvířata se zmocnila vedení farmy. Nastalo období Zvířecí farmy a animalismu. Hymnou se stala píseň Zvířata Anglie, která byla zpívána na kterékoliv schůzi a jejich heslem věta "čtyři nohy dobré, dvě špatné". Všichni se spojili proti lidem. Nejdříve šlo všechno pěkně - zvířata byla svobodná, pracovala skvěle a s chutí a byla soběstačná. Jenom Molině se nová politika příliš nelíbila. Stýskalo se jí po tom, jak ji lidé hladili, krmili cukrem a zdobili jí hřívu pentlemi. Proto utíká z farmy k lidem. Dvě nejchytřejší prasata byli Kuliš a Napoleon se stala vůdci celé farmy. Některá zvířata se naučila číst a trochu psát, ale většina z nich byla velmi hloupá a ochotná poslouchat prasata na slovo. Lidé se snažili získat farmu zpět, ale zvířata je společnými silami porazila. Nejstatečněji ale bojoval Kuliš, který se vrhl přímo na pana Jonese. Tato slavná bitva dostala název "bitva U Kravína" a Kuliš dostal vyznamenání. Zvířecí farma se má stát vzorem pro celé okolí. Prasata plánují například zavést elektřinu. Napoleon s Kulišem se mezi sebou začali hádat a spory byly čím dál větší. Kuliš chtěl postavit větrný mlýn, ale Napoleon ne. Napoleon vyhnal chudáka Kuliše a poslal na něj divoké psy, které si sám vychoval. Všem ostatním zvířatům napovídal lži a překroutil spoustu věcí. Hloupoučká zvířata mu uvěřila, že se Kuliš spolčil s lidmi a v bitvě U Kravína se zachoval velmi zbaběle. Od té doby se na farmě začaly dít podivné věci a za všechno podle prasat mohl Kuliš, který byl od začátku revoluce zrádce. Napoleon rozkázal stavět větrný mlýn a namluvil zvířatům, že to byl původně jeho nápad a Kuliš mu ho ukradl. Zvířata tvrdě pracují a nebrání se. Pořád si myslí, že to dělají pro sebe, aby se měla lépe. Mlýn je stavěn celkem třikrát. Jednou totiž spadne díky silnému větru a podruhé je zničen lidmi, kteří ho při další bitvě odpálí střelným prachem. Zvířata mají čím dál horší podmínky k životu, pracují příliš tvrdě a mají nedostatek jídla. Pištík jim předhazuje čísla a statistiky o tom, jak se jejich situace rok od roku lepší, a zvířata mu slepě věří. Prasata zatím obydlují dům pana Jonese, oblékají se, pijí whisky a přes prostředníka Whympera obchodují s lidmi – hlavně se dvěma sousedy (Frederick a Pilkington). Jsou lenošní jako lidé. Spí v postelích, pijí alkohol a poupravují Sedm přikázání. Změní například to, že všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si ale rovnější, žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru a žádné zvíře nesmí spát v posteli s prostěradly. Vraždí ostatní zvířata za to, že byla údajně spolčena s Kulišem a za jakékoliv myšlenky proti Napoleonovi (již zvaný Vůdce). Ta si nechají namluvit, že skutečná znění Sedmi přikázání již zapomněla. Nejoddanější pracovník je kůň Boxer, jehož heslem je, že musí pracovat lépe a s chutí a že Napoleon má vždycky pravdu. Pracuje ale tolik, že se předře. Nedočká se důchodu, jak mu bylo slíbeno, ale je odvezen na jatka. Zvířata, která umí číst, tohle zjistí, když přijede řeznické auto. Nejvíc nešťastný je osel Benjamin a kobyla Lupina, kteří byli jeho nejlepší přátelé. Pištík jim ale napovídá, že Boxer byl odvezen do nemocnice autem, které dříve patřilo řezníkovi, ale teď si ho koupil doktor. Prasata se naučí chodit po dvou, mezi ostatními zvířaty prochází s bičem a hlídají je obrovští psi. Začínají spolupracovat s lidmi a přejmenují farmu zpět na Panskou. S lidmi popíjí a hrají karty. Ostatní zvířata sledují, jak se v domě hádají prasata s lidmi a uvědomují si, že je od sebe nedokážou rozeznat. Prasata totiž vypadají jako lidé