5. Kuře melancholik - K. J. Šlejhar

Kuře melancholik – Karel Josef Šlejhar

Charakteristika uměleckého textu

Literárněhistorický kontext

• Literární / obecně kulturní kontext

Zařazení autora do uměleckého směru

NATURALISMUS

- jedna z podob realismu, vznikl ve Francii

- člověk je chápaný jako determinovaný tvor, jehož vůle a charakter je určen dědičností a prostředím

I. Kritický realismus v Čechách (2. pol. 19. stol.)

1. Venkovská próza

2. Historická próza

II. Próza z městského prostředí = sociální próza

III. Naturalismus

- jednání člověka je zděděné, člověka ovládají instinkty a pudy

- přírodní zákony jsou přeneseny na člověka

- častým projevem jsou drastické a odpuzující scény

- popis nezaujatého vypravěče

-A. + V. Mrštíkovi

Rysy:

- pesimismus

- témata: podmínky lidské existence v urbanizované civilizaci

- velký důraz na detailní popis prostředí i situací

- zobrazení výjimečných osob – „ nejbídnější z bídáků“ na okraji společnosti (rozdíl od realismu – průměrný člověk)

- odlidštění – autor nezasahuje do děje, nechává vyvíjet události, jak by se to přirozeně stalo

ČESKÁ MODERNA

- uskupení autorů na přelomu 19. a 20. století

- Manifest České moderny:

- vyšel v časopise Rozhledy roku 1895

- napsali J. S. Machar, F. X. Šalda (signatáři (podepsali): Březina, Sova, V. Mrštík, J. K. Šlejhar…)

- požadavky:

- individualismus (osobní pojetí tvorby)

- vlastní názor, volnost slova, tvůrčí svobodu

- právo bezohledné kritiky (chtěli z lit. kritiky udělat jeden z žánrů v umění)

- estetický dojem z umění, nejen vzdělávací fci

- všeobecné hlasovací právo, podpora emancipace žen

Česká literární moderna – 90. léta 19. st. a 20. st.

Společensko-historický kontext:

- společenská krize – bohatí X chudí

- rozvoj kapitalismu, rozvoj tržního hospodářství

- kritika národních tradic (odmítnutí folkloru)

- vznik polit., ale i literárních anarchistických stran

1. Česká moderna

2. Česká dekadence

- dekadence = úpadek, nový směr z Francie

- technický pokrok přináší nespokojenost, nechtěli válku

- útěky do vlastního nitra, odklon od realismu a pozitivismu k obraznosti

- č. dekadenti založili Moderní Revue (sex. výjevy, vl. svět, satanismus)

- Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic

3. Generace buřičů

- mladí, nevybouření – inklinovali k satanismu, negativní postoj ke všemu starému

- časopis Nový kult – vedl S. K. Neumann

- nebyli tolik dekadentní, spíše jednodušší jazyk

- příklon k obyč. život, psali o přírodě, opěvovali anarchistický život = „básníci života a vzdoru“

- Petr Bezruč – Slezské písně; František Gellner – Po nás ať přijde potopa; S.K. Neumann – Kniha lesů vod a strání; Karel Toman – Měsíce; Viktor Dyk – Krysař; F. Šrámek – Stříbrný vítr