6. klasicismus a osvicenstvi

Preromantismus

• 2. polovina 18.století

• znaky

1. přechod mezi klasicismem a romantismem

2. umění je chápáno jako prostředek k přeměně světa

3. odmítají konvence a řád (návrat k Shakespearovi)

4. tvůrčí svoboda

5. důraz na city, vášeň ( sentimentalismus), fantazii, vznešenost

6. návrat k přírodě-noční motivy, měsíc, jezera, hřbitovy

7. návrat k historii

8. návrat k lidové slovesnosti, autor=mluvčí lidu; obdiv k venkovu, nezkaženým obyvatelům

Francie

François René de Chateaubriand (1768-1848)

• uniká ze své současnosti poznamenané vírem převratných politických a společenských přeměn do středověku, náboženských mýtů a do exotické americké přírody

Atala - povídka inspirovaná Biblí a homérskými eposy

• líčí tragický příběh lásky indiána a křesťanské dívky Ataly v prostředí nedotčené americké přirody

Jean-Jacques Rousseau (1712-1778)

• ženevský rodák

• lidé se rodí jako nezkažené bytosti, kazí je civilizace

• stojí svými myšlenkovými i uměleckými podněty na začátku proudu, který bude ovlivňovat evropskou kulturu téměř po jedno století

• vzděláním samouk utekl v šestnácti letech z rodného města a žil skoro do třiceti let bez stálého zaměstnání; živil se nuzně skromnými honoráři za drobné články a podporou šlechtických mecenášů

• vytušil, že příčinou sociální nerovnosti mezi lidmi je soukromé vlastnictví

• požadoval návrat k přírodě, v níž nacházel pro člověka novou svobodu

Emil čili o výchově (1762) - pedagogický román, kam vtělil své představy o přirozeném a citově bohatém životě

O smlouvě společenské (1762) - pojednání v němž rozvíjel myšlenku, že lid je jediným nositelem moci ve státě

Nová Heloisa (1761)

• román psaný dopisovou formou, kam vtělil hlavní představy a pocity své doby; tragický příběh lásky

• v tomto díle jsou přítomny všechny příznačné prvky preromantismu a romantismu: lyrická melancholie, vypjaté citové reakce hrdinů, podmanivá líčení přírody a kontrast mezi životem v přírodě a životem ve společnosti

Antoine - Franςois Prévost (1697-1763)

Manon Lescaut –inspirovala V. Nezvala

Manon Lescaut – V. Nezval

Manon je můj osud. Manon je můj osud.

Manon je všecko, co neznal jsem dosud.

Manon je první a poslední můj hřích,

nepoznat Manon, nemiloval bych.

Manon je motýl. Manon je včela.

Manon je růže, hozená do kostela.

Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.

Manon je rozum, který mi uletěl!

Manon je dítě. Manon je plavovláska.

Manon je první a poslední má láska.

Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!

Manon je moje umřít pro krásu.

Německo

• skupina Sturm und Drang (Bouře a vzdor)

Friedrich Schiller (1759-1805)

• v lyrice vyslovil vznešené všelidské cityÓda na radost, myšlenky a mravní ideály

• v divadelních hrách odsoudil politický i osobní útlak

• dramata Loupežníci (1781) a Don Carlos (1787)

  • vyjadřují protest proti tyranii vlády nad lidem i proti osobnímu bezpráví

  • obě dramata patří k vrcholným dílům období ,,bouře a vzdoru“

  • i když děj Loupežníků o mstě šlechtického vůdce Karla Moora za společenské křivdy je vzat ze středověku a děj Dona Carlose z bojů nizozemského lidu proti španělské nadvládě, představil Schiller v obou hrách nový ideál hrdiny současnosti