6. klasicismus a osvicenstvi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Molière (1622-1673)
vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin
nižší styl
věnoval svůj život divadlu, přitahovalo ho od mládí, byl herec a režisér, autor 33 her
chráněnec Ludvíka XIV.
stal se ředitelem královského divadla v Paříži, ale měl neustále nepříjemnosti s církevními kruhy i s nepřáteli u královského dvora
ve svých hrách předváděl soudobou pestrou mravní problematiku
velmi široká; týká se postavení ženy ve společnosti i v rodině, mravního cynismu feudálů, chorobné lakoty, úlisnosti, náboženského pokrytectví, snahy měšťanů o napodobení šlechty apod.
znaky jeho tvorby
nedodržoval přesně zásady 3 jednot
lidské vlastnosti se mohou měnit
komické postavy mají i tragické rysy
šlechtici mohou mluvit i prózou
postavy ze všech vrstev jsou si rovny
sluhové a služky mají často jediní rozum, nesou mravní poselství
Tartuffe (1664-1669)
velmi dlouho se Molière nemohl prosadit s touto svou nejodvážnější komedií
hra odhalovala pokrytectví a svatouškovství a svou titulní postavou mířila proti církvi a donášečskému systému jejích institucí
Tartuffe si získal důvěru měšťana Orgona, ovládá ho a nabývá vlivu nad jeho rodinou. Usiluje o jeho ženu, má si vzít jeho dceru a členové rodiny se marně pokoušejí překazit tyto záměry. Orgon zcela podléhá Tartuffovi, dokonce mu připíše i svůj majetek a jen králův zásah zabrání úplnému zničení rodiny.
Lakomec (1668)
inspirace v Plautově Hrnci
Titulní postava, lichvář Harpagon, je ochoten pro peníze obětovat všechno a ztráta pokladnice pro něho znamená životní tragédii, poloviční šílenství a nenávist k celému lidstvu.
Kvůli penězům je hotov vnutit svým dětem nemilované partnery. Sám se chce oženit s mladičkou Marianou, i když ví, že ji miluje jeho syn Kleant. Proměnu Harpagonova postoje způsobí teprve ztráta 30 000 zlatých dukátů. Vězí za ní intrika důvtipného Čipery, sluhy Kleanta. Výměnou za ztracené peníze se Harpagon rád vzdává nároků na synovu Marianu a i dcera Eliška se smí provdat podle svého srdce.
Škola žen (1662)
Misantrop (1666)
Měšťák šlechticem (1670)
Šibalství Skapinova (1671)
Zdravý nemocný (1673)
Jean de La Fontaine (1621-1695)
měl neobyčejný úspěch v drobnějších básnických útvarech
sbírka Bajky (1668-1694)-pronikla do celé Evropy
obsahuje 237 bajek rozdělených do 12 knih
Lev, vlk a lišák
Lev je ve stáří stižen dnou. Přijdou k němu všichni doktoři kromě lišáka. Vlk z toho chtěl těžit a začal lišáka pomlouvat. Lev si dal lišáka zavolat. Ten mu říká že je to nedorozumění, že cestoval do cizích zemí, kde se za něj modlil a rozprávěl s jinými doktory. Potom mu poradil že je třeba znovu získat žár do starého těla, a to kůží za živa staženého vlka. Lev vlka nechal stáhnout z kůže a sežral ho.
vychází ze znalosti starších autorů bajek od Ezopa přes středověké moralistní bajky
v pestré směsi zvířecích i lidských mluvčích a mytologických postav shrnuje mravní naučení ve smyslu praktické životní morálky, ale často bajky aktualizuje k potřebám společenské kritiky