Babička
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Význam Boženy Němcové v české literatuře je nesporný. Je považována za první významnou ženu české literatury a symbol odvrácení se od předbřeznového chápání ženství jako sentimentálního a podřízeného. Společně s Máchou a Tylem je považována za zakladatelku české povídkové prózy, obzvláště velký byl její význam v oblasti venkovské povídky.
Její dílo je ceněno pro svou srdečnost, přímost a čistotu. F.X. Šalda ji pro její prostou dobrotu srovnával s Tolstým. Její díla jsou interpretována jako ideální básnický protest proti zlu a sobeckosti světa, popisující to, co autorka sama marně hledala: svobodu, bratrství, humanitu, krásu, harmonii, spravedlnost, soucit, lásku i Boha.
Dílo Němcové, zejména Babička, ovlivnilo i pozdější umělce, včetně avantgardních básníků jako Jaroslav Seifert a František Halas, kteří ji tematizovali ve svých sbírkách, nebo Vítězslava Nezvala. Její dílo je stále předmětem zájmu v moderní literatuře.
Její dílo se stalo českou literární klasikou a povinnou četbou. Babička dosáhla velké obliby u čtenářských generací, byla vydána více než 350krát a přeložena do více než 20 jazyků.
Doba a společenský/kulturní kontext, kdy autor tvořil:
Božena Němcová tvořila v 19. století, v období českého Národního obrození. Jednalo se o dobu, kdy se formovalo moderní české národní povědomí a literatura hrála klíčovou roli v rozvoji českého jazyka, kultury a identity [Kontext z Národního obrození, není přímo v dodaných zdrojích, ale vyplývá to z jejího zařazení k této době a její tvorby].
Její tvorba je literární historií často zařazována na rozhraní mezi romantismem a realismem. V literární vědě probíhaly debaty o tom, ke kterému směru ji přiřadit; Václav Černý ji stavěl mimo oba směry, zatímco Felix Vodička ji řadil k realismu. Arne Novák hovořil o jejím "pozorovatelském realismu". Dílo Babička obsahuje prvky obou směrů, např. idealizaci a tragický romantický osud Viktorky. Někteří badatelé vidí v Babičce i vliv a prvky biedermeieru.
Doba byla charakteristická zvýšeným zájmem o lidovou kulturu, zvyky, tradice a jazyk. Němcová se aktivně podílela na tomto proudu sběrem pohádek a psaním národopisných obrazů, čímž přispěla k dokumentaci a popularizaci českého (i slovenského) folkloru.
Společenský kontext zahrnoval i měnící se postavení žen. Němcová, jako jedna z prvních profesionálních spisovatelek a intelektuálek, se stala symbolem rané ženské emancipace v českých zemích, ačkoliv se potýkala s mnoha osobními i společenskými překážkami a žila v chudobě. Její životní osudy v kontrastu s ideály v jejím díle jsou často zmiňovány.
Doba po roce 1848 byla obdobím politických změn, i když zdroje se o tom nezmiňují v souvislosti s celým jejím dílem podrobně, jeden text zmiňuje její zprávy o událostech roku 1848. V pozdějších interpretacích (za socialismu) byla Němcová dokonce vnímána jako předchůdkyně socialistické kultury a "bojující" spisovatelka.