Babička
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Trop a figury (např. metafory, přirovnání):
Výrazným stylistickým prostředkem je používání frazémů, zejména nejrůznějších rčení a přísloví. Některá jsou živá i v moderní češtině, jiná jsou archaická.
Některá slovní spojení charakterizují jednotlivé postavy (např. „nic platno“ u babičky, „proti gustu žádný dišputát“ u otce Proška).
Text obsahuje přirovnání.
Je využíváno mnoho přechodníků a přídavných jmen ve jmenném tvaru (churav, zabit, mil).
Literárněhistorický kontext:
Autor – rozepiš podrobně jeho život, tvorbu a význam:
Autorkou je Božena Němcová, nejznámější česká spisovatelka. Její původní jméno bylo Barbora Panklová.
Kolem jejího původu a data narození existují dohady. Jedna verze uvádí narození ve Vídni v roce 1820 s otcem Johannem Panklem (panský kočí) a matkou Terezií Novotnou (česká služka). Novější studie naznačují, že se narodila ve Vídni v roce 1817 nebo 1818 a Panklovi byli její adoptivní rodiče, zatímco její skutečnou matkou mohla být Dorothea (nevlastní sestra kněžny Kateřiny Zaháňské) a otcem Clam Martinic.
Dětství prožila v Ratibořicích. Na její život a dílo měla velký vliv její babička Marie Magdalena Novotná, která byla vzorem pro postavu babičky v díle.
V 17 letech byla na nátlak matky provdána za úředníka Josefa Němce. Manželství nebylo šťastné a manželé se často stěhovali. Měli děti Hynka, Karla, Theodoru a Jaroslava.
V roce 1845 se v Praze seznámila s Pražskou vlasteneckou společností a předními českými spisovateli, což mělo vliv na její tvorbu. Pod vlivem básníka Václava Bolemíra Nebeského zahájila svou literární činnost psaním básní.
Pobývala na Domažlicku (Chodsku), kde poznávala venkovský život, studovala lidové zvyky, tradice a pověsti. Z této zkušenosti vzešly například Obrazy z okolí domažlického.
Podnikla také cesty na Slovensko, které se staly inspirací pro národopisné a cestopisné obrazy a povídky jako Chyže pod horami nebo texty o životě na Slovensku a v Uhrách.
Její dílo je rozsáhlé a žánrově pestré. Zahrnuje:
Pohádky: Je považována za schopnou vypravěčku pohádek, sbírala je a zapisovala. Její první samostatně vydané literární dílo byly Národní báchorky a pověsti. Mnoho jejích pohádek bylo později zfilmováno (např. O Popelce, Sedmero krkavců, Pyšná princezna).
Povídky a kratší prózy: Psala je průběžně, za života vycházely v časopisech. Patří sem například Divá Bára, Karla, V zámku a v podzámčí.
Větší prózy: Zde dominuje Babička.
Národopisné a cestopisné obrazy: Zahrnují texty ze Slovenska, Uher (např. „Vzpomínky z cesty po Uhřích“, „Uherské město (Ďarmoty)“, „Obrazy ze života slovenského“, „Kraje a lesy ve Zvolensku“), z Čech (např. „Obrazy z okolí Domažlického“, „Selská svatba v okolí domažlickém“, „Dopisy z Lázní Františkových“) a různé národopisné drobnosti (např. dialekty, zaříkání, zvyky, hry, hádanky).