Boccaccio Giovanni_Dekameron-Humanismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
I stylem se liší. V mnohém jen uzrály myšlenky vzniklé již v anglickém středověkém umění. Stejně jako v ostatních severoalpských zemích zde antický vzor neměl velký vliv. Angličané se nechali ovlivnit čistě italskou renesancí, ne jejími vzory.
Humanismus nebo také humanizmus
(z latinského humanus, lidský) označuje různé myšlenkové směry a postoje, zaměřené na člověka a lidstvo. Zhruba je lze rozdělit takto:
Postoj a myšlenkový směr, který vychází z uznané hodnoty každého lidského života a její přednosti až nadřazenosti ostatním hodnotám jako hodnota nejvyšší, zdůrazňuje univerzální lidství, solidaritu všech lidí, a staví se tak proti různým partikularismům kulturním, rasovým, jazykovým, národním nebo náboženským.
Kulturní a duchovní hnutí pozdního středověku a raného novověku, který se od pozornosti nebeským věcem a projekcím obrací více k věcem pozemským a lidským, od věčnosti k dočasnému pozemskému životu.
Historické období středověku a novověku rozkvětu humanismu (podle předešlého bodu) a renesance.
Literární styly
Tragédie (z řec. tragóidiá – zpěv kozlů, tragos – kozel, óidé – zpěv) je forma dramatu s vážným obsahem. Hrdina se obvykle dostane do neřešitelného konfliktu s vlastním osudem, v marném boji následně podléhá a je dohnán k záhubě.
Komedie je literární nebo dramatický útvar, který vždy skončí šťastně (stejně jako pohádka). Opakem komedie je tragédie.
Od komedie se očekává humorný nadhled nad lidskými slabostmi a lidskou nedostatečností. Humor, spolu s vkusnou komikou jsou zpravidla základními aspekty tohoto útvaru. Problémy hrdiny se podaří nakonec vyřešit a vše se v dobré obrátí.
Sonet (z provensálského sonet nebo z italského sonetto, tj. písnička) je literární poetický útvar, který vznikl ve 13. století, vyznačující se přesně vymezenou strukturou 14 veršů a logickým členěním. V románských jazycích se v sonetech užívá obvykle hendekasylabu nebo alexandrínu, v angličtině blankversu. Poněkud zastaralý český překlad slova sonet je znělka.
Villonská balada (nebo také francouzská balada) je lyrický básnický útvar vzniklý v románských literaturách 13. století ze středověké francouzské písně, někdy nazývaný podle svého nejznámějšího autora Françoise Villona, který tuto formu užíval a proslavil v 15. století.
François Villon (1429/1431 Paříž – 1463 či později) byl francouzský básník. Jeho pravé jméno bylo François de Montcorbier nebo François des Loges (jméno Villon převzal od pařížského kaplana Guillauma de Villon, nejspíš z vděčnosti).
Bývá také označován za prvního prokletého básníka a prvního moderního básníka.