Česká poezie 1918 -- 1939
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pantomima
Žánr – sbírka a zároveň programový manifest poetismu, velmi pestrá kompilace rozmanitých textů
Oddíly:
Abeceda – každá báseň je čtyřverším, které jsou založeny na asociacích z tvarů jednotlivých písmen
Rodina harlekýnů – téma pouťových zábav
Papoušek na motocyklu – teoretická esej popisující potřebu nového organicky a přirozeně rostoucího umění
Depeše na kolečkách – teoretická esej o avantgardním pojetí dramatu
A další, třeba Raketa – filmový scénář
Básně noci – Edison
Součástí poetistické sbírky Básně noci (další básně: Akrobat, Podivuhodný kouzelník nebo elegie Smuteční hrana za Otokara Březinu)
Směr – doznívající poetismus
Žánr – Lyricko-epická báseň inspirovaná pásmem, pět zpěvů
Formální znaky – absence interpunkce, sdružený rým, neobvyklý jedenáctislabičný a dvanáctislabičný trochej, originální metafory, mnohonásobné anafory (ta obecně typická pro Nezvalovu tvorbu) a refrény
Obsahové znaky – lyrický subjekt se toulá noční Prahou (herny, bary) + prolnutí se životem Edisona, hořkosladká atmosféra: oslava techniky a jejího hrdiny, ale také motiv rozjímání v existenciální úzkosti
Paradox – Teoretici poetismu, Teige, ale i sám Nezval, ve svých statích horovali pro kolektivismus a odmítali „buržoazní“ individualismus, báseň je však mj. poctou přínosu individua společnosti, geniality jedince, a opět i Nezvalovo dílo je prodchnuté křesťanskými motivy.
Podivuhodný kouzelník
Původně ve sborníku Devětsil, součástí též Pantomimy a Básní noci
Žánr – poetistická poéma na téma blížící se komunistické revoluce
Anička skřítek a slaměný Hubert
Žánr – surrealistická, nonsensová pohádka, inspirace u Alenky v říši divů
Manon Lescaut
Žánr – drama ve verších
Obsahové a formální znaky – příklon k tradiční tvorbě, bohatý jazyk, preciznost verše a rýmů
Časoprostor – Francie, 18. století
Inspirace – adaptace románu (A. F. Prévost)
Postavy – Manon, rytíř Ges Grieux, Duval
Manon – kráska, má jít do kláštera, zamiluje se do Des Gieuxe, ale ráda se nechá obdivovat i jinými muži
rytíř Des Grieux – mladý, naivní šlechtic, má nastoupit do kněžského semináře, ale zamiluje se do Manon
Duval – mocný a bohatý vrchní komisař; touží po Manon
Děj – několikanásobné zrady M → rozchody a zase návraty, DG podplatí sluhy, aby zbili Duvala ml., který se také dvoří Manon. Vše se prozradí. Duval st. Se ale pomstí hlavně Manon. Ta nakonec poslána do Ameriky, umírá Des Grieuxovi v náručí při posledním vyznání lásky.
František Halas
Básník, překladatel, esejista, proletářské prostředí – pomáhal otci a byl politicky aktivní, smrt matky → vliv na dílo (velmi temné), spoluzaložil brněnský Devětsil, účastnil se protinacistického odboje
Směry – pozdní poetismus, tradiční témata, vlastenecká témata, bilanční dbírky a sbírky pro děti
Pozdní poetismus – první dvě sbírky spíše formou (asociativní postupy, typografie K. Teigeho…) než obsahem, témata: smrt, smysl života, ticho, mlčení…, stále se místy vyskytující levicová témata (např. Lenin v Kohoutovi), kakofonie (záměrná nemelodičnost), ošklivost, až naturalistické prvky, Sépie, Kohout plaší smrt
30. léta – návrat k tradičním tématům i formám: duchovní, introspektivní poezie, Tvář, Tiše, Hořec, Staré ženy
V době ohrožení republiky a okupace mj. vlastenecká témata: Torzo naděje, Naše paní Božena Němcová
Pro děti (Ladění)
Ke konci života bilancuje: Já se tam vrátím (poezie v próze) se vrací na Vysočinu (Kunštát), kde prožil dětství, V poslední sbírce A co? se zabývá současnou společenskou a politickou situací (směla vyjít až později, a to cenzurovaná.