Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Co bůh? člověk?

RTF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (103,01 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu RTF.

Co Bůh?člověk? (1659) Autor: Bedřich Bridel(Fridrich Bridelius)1619–1680narozen ve Vysokém Mýtěstudoval filosofii a teologii,r.1650vysvěcen na knězebyl příslušníkem jezuitského řáduzemřel na mor při ošetřování nemocných řídil tiskárnu v pražském Klementinupsal českyna kapli Dušiček v Kutné Hoře má pamětní deskuspolužák Bohuslava BalbínaJeho díla jsou většinou nepodepsaná,a proto došel proslulosti až mnohem později Díla: Život svatého Jana (1657)-adaptace legendyJesličky (1658)-soubor duchovních písníCo Bůh?Člověk?Rozjímání svatého IgnaciaHodinky o svatém arciotci IgnacioviHodinky o svatém otci Františku XaverioviStůl Páně (1660)Trojlístek jarní (1662)Sláva svatoprokopská (1662)-vyprávění o životě zakladatele sázavského klášteraKřesťanské učení veršemi vyloženéDuše v očistci (vyšlo až1694) Literární druh:lyrika Literární žánr:lyrická duchovní báseň Téma: Základní myšlenkou je srovnání Boha a člověka.autor se v této básni srovnává nepřímo s Bohem→ zatímco Bůh je zde opěvován pro svou moc a dokonalost,druhá osoba představujícího autora zde poukazuje na své chyby a čím hůře se nazve,tímlépe pak vyzní chvalitebná charakteristika Boha Časoprostor: neuvedeno Kompozice: skladbě předchází2titulní slokyVúvodní části se Bridel nepřímo srovnává s Bohem.v první představuje klíčové umělecké prostředky rozvinuté v dalších slokách(„já hřích,pych,lest/tys sláva,čest“)druhá je předzvěstí smířlivého závěru básně („Tak,jak mohu/o mém Bohu/zpívám,vzdychám“)kompozice využívá gradaceAsi po prvních dvanácti stranách díla– úvod– začínají ustupovat ony sebekritizující litanie (=prosebná modlitba skládající se z krátkých melodických úseků)a vypravěč začíná mluvit o opravdovém zjevu Boha.Jedná se o řečnické otázky,na které se neočekává odpověď. V epilogu mluví vypravěč o tom,že on je pouze malý červíček před obrovskýmBohem,kterému padá k nohám a cosi v temnostech předkládá. Lyrický subjekt: lyrický subjekt (lidské „já“ v básni)zdůrazňuje svou nepatrnost a nicotnost,ukazuje na svoji hříšnost,tělesnost a nepravost,svůj život shledává bezcennýmČlověk je přirovnáván k pomíjející bublince,ke kapce rosy,k popelu,prachu,ke kvílení,apod.slovník oné osoby je značné omezen (opakující se slova– hnus,psota…)→ tato vcelku výrazná slova měla pouze stupňovat dojem o opravdové odpornosti vyprávějícího Verš: Báseň je veršovanáskládá se ze70osmiveršových slok a šestnáctiveršového úvoduRýmy jsou střídávéVerše jsou středně dlouhé (6-9slabik)-proměňují se,nesignalizuj epický děj Jazykové prostředky: použity expresivní prostředky (typické pro barokní literaturu)monolog je plný otázek a zvolání k Bohu,apostrof („Ó Bože můj,ach,co jsem?“)základní je antiteze– staví jednotlivé motivy do protikladutypické metafory o Bohu („pevnost hlubokosti“) i člověku („kolo žalosti“) zasahují všechny lidské smysly (např.čich- „nad hnůj jsem ohavnější,všecken zapuchlý“; zrak– „tys světlem,já temností“; chuť– „tys lahodný,já kyselý“)neobvyklé přívlastky („střep zetlelý“) i oxymóra („oděv tvůj nemá šaty“)důležitá je eufonieobecným rysem barokního stylu je pak asyndetické (bezespoječné)kupení slovV původním tisku z roku1658se autor nejmenuje,neboť Bridel všechna svá hojná díla,samostatná i překladová,vydával anonymněmetafory Kontext autorovy tvorby: Literárně-historickýkontext: báseň-typická pro poezii českého baroka ve vrcholném období (1658,někdy se udává1659)Bridel sehrál v dějinách české literárněvědné barokologievýrazně inspirující roli:Bridelovo bádání přineslo zásadní pramenné objevy,různorodé ediční projekty,metodologicky inspirující studie i vášnivé diskuse a polemiky,a výrazně přispělo nejen k probuzení zájmu o české slovesné baroko,ale též k profilování samotné disciplínyZákladní idea díla bývá spojována s myšlenkami sv.Ignáce z Loyoly,zakladatele jezuitského řádu.Nejen dílo Bridelovo,ale i barokní kancionály duchovních písní,spisy barokních katolických kazatelů či jezuitské drama byly českou literární vědou „objeveny“ až v 30.letech20.Století.dílo napsal v orvní fázi svétvorby Autorovo dílo stejného žánru:Příprava k výborné smrti (1680),báseň autor vydal dílo v jedné knize spolu s Rozjímáním svatého Ignacia,Hodinkami o svatém arciotci Ignaciovi a Hodinkami o svatém otci Františku Xaveriovi. Zařazení do doby: -Pobělohorská literatura,české baroko -vrcholné baroko Znaky baroka • kontrasty-v obrazech-chudoba přepych • mysticismus-fantasie-hrůza smrti,směšnost života • vnitřní napětí-obrazy,sochy-ztvárňovány v nějaké křeči,napětí • odvrat od přírody,zaměření do vlastního nitra-obrácení k Bohu • nedůvěra v rozum,absolutizace víry • monumentalita-ohromnost baroko =perla nepravidelného tvaru (z portugalštiny) • kulturní a umělecká epocha2.poloviny16.století až do80.let18.století • tří fáze º rané baroko-1550až1600 º vrcholné baroko-1600až1740 º pozdní baroko (rokoko-umělecký směr Empír)-1740až1780 POBĚLOHORSKÁ LITERATURA Následky porážky na Bílé hoře byly pro celý národ tragické.Habsburský vítěz potrestal smrtí přední účastníky odboje (červen1921 – poprava27 pánů na Staroměstském náměstí),zabavil majetek odbojné šlechty a měšťanstva a své odpůrce vypověděl ze země.Škody slovesné kultuře způsobila dlouhá válka,šíření němčiny a zákaz nekatolických náboženství.Do emigrace proto také odešla podstatná část vzdělanců,což se neblaze projevilo v lit.životě. Lit.se rozdělila na dvě větve exulantskou a domácí.V exulantské lit.navazuje na předbělohorský vývoj domácí významný autor Pavel Stránský latinským spisem O státě českém a Pavel Skála ze Zhoře českým dílem o dějinách nekatolických církví Historie církevní. Tvorba:obsahuje pansofické a renesanční ideály a barokní postoj k víře a rozumu. ČESKÁ LITERATURA V OBDOBÍ BAROKA Zatím co nejlepší síly národní kultury živořili v emigraci doma měl rozhodující vliv na lit.tvorbu Jezuitský řád,který zaměřoval lit.v protireformačním duchu.Rozvíjí se kazatelství,duchovni básnictví,jezuitské drama,nauková lit.a jiné. Další autoři v té době: Adam Václav Michna z Otradovic varhaník,učitel,psal texty a melodiemilostná a přírodn

Témata, do kterých materiál patří