Čtenářský deník
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Poslední příběh bez konce
Nám jen vypráví o době, kdy se tyto báje odehrávaly. O tehdejším divadle v 5. století př. n. l.
ve třech osobách, divadelních představeních a jejich dramatiky (Sofoklés, Aischylos, Euripidés).
O vyprávění příběhů u ohnišť, kde se zpívalo a hodovalo. O největším řeckému básníkovi – Homérovi a jeho díle Ilias a Odyssea. O mýtických bytostech (víly, nymfy, Pegas, …), bozích (Zeus, Pallas Athéna, Héfaistos, …) a jejich sídle Olymp. Petiška porovnával i řeckou mytologii k římské a jmenoval některé bohy (Jupiter, Minerva, Vulkanus, Apollo, …). Dodává, že Řekové věřili i v mnoho jiných, nižších bozích (Éós, Erínye, …). Některá úsloví z řeckého bájesloví se užívá dodnes (Achillova pata, klubko Ariadnino, silný jako Herkules, …) a Řekům dodávalo odvahu a naději, když si vyprávěli tyto příběhy. V posledních větách se Petiška celkově vyjadřuje ke knize: „Starověké řecké báje a pověsti ukazovaly a dodnes ukazují, jak se dostat na cestu hrdinů. Je to cíl hodný lidského života. A cesta hrdinů nemá konce.“ - Podpis
Úryvek:
Z báje Perseus
„Byli slavní hrdinové,“ vykládal král Perseovi, „ale žádný z nich se doposud neodvážil přinést hlavu Medúsy.“ „A co je to Medúsa?“ vyzvídal Perseus. „Daleko na západě,“ řekl král, „tam kde už začíná věčná noc, žijí tři sestry Gorgony. Jsou obludné, křídlaté a místo vlasů mají hady. Dvě jsou nesmrtelné a třetí je smrtelná. Smrtelná Gorgona se jmenuje Medúsa. Kdo se Gorgonám podívá do nehybné, ohyzdné tváře, zkamení. Kdybych měl hlavu Medúsy, stačilo by ukázat ji nepřátelům, zkameněli by a vyhrál bych každou bitvu.“
Hlavní myšlenka:
Osud určován bohy. Každá báje nese nějaké ponaučení. Poukazuje na kladné (sebeobjevování ve prospěch ostatních lidí) a záporné (králové se srovnávají s bohy, obětování vlastních dětí) chování v tehdejší době tehdejších lidí. Kniha může připadat dospělým čtenářům, že bohové se chovají jako totalitní politici v Čechách.
Vlastní názor:
Už od dětství jsem rád četl antické (řecké, egyptské, severské) mýty. Každý příběh nám přináší nějaké ponaučení a měli bychom se poučit z chyb slavných antických hrdinů.
Bohumil Hrabal
Postřižiny
Zařazení: česká próza 2. pol. 20. stol., oficiální literatura, období normalizace
Literární druh: epika psaná prózou
Literární žánr: vzpomínkový román
Doba vzniku díla: 1971, vydaná 1976
Časoprostor: 20. léta 20. století, období první republiky; Nymburk a okolí
Forma: ich-forma
Bohumil Hrabal (1914 - 1997):
- Bohumil František Kylián
- prozaik
- narodil se v Brně
- velké množství času trávil po hospodách (U Zlatého tygra)
- vystudoval práva na Karlově univerzitě
- vystřídal mnoho zaměstnání (dělník, pojišťovák, balič papíru, …)