Čtenářský deník

Děj:

O osiřelou Janu Eyrovou se nedobrovolně musela starat její tetička, která ji nakonec poslala do školy, aby se naučila řádnému chování a netrpěla výkyvy nálad a zuřivosti, vůči Janě to bylo nespravedlivé, prostě se nedokázala tetě ničím zavděčit. Strávila tam několik let jako žačka a později i jako učitelka. Když ji ustálené opakování činnosti přestalo bavit, rozhodla se porozhlédnout se po zaměstnání někde jinde.

Jako vychovatelku malé Adélky ji přijala paní Fairfaxová, hospodyně v sídle v panství Thornfield, který patřil panu Rochesterovi, který se tu ale pokud možno moc nezdržoval. Když se s ním Jana seznamuje, zpočátku se jí zdá nepříjemný, ale nic si z toho nedělá. Později, když si jí k sobě sám volá, jí ukazuje i svou lepší část. I přesto, že jsou si věkově tak vzdálení, neuvěřitelně se doplňují a tak ji nakonec pan Rochester požádá o ruku.

V den svatby ale Jana zjistí, že je pan Rochester již ženatý, a jeho žena je stále naživu – šílená, vězněná v podkroví v sídle Thornfield. Jana Edwarda miluje, ale za nic na světě nechce zůstat s někým, kdo by ji měl pouze jako milenku.

Když Jana uteče, bez peněz, bez čehokoli, pan Rochester se začne chovat bláznivě, ale to Jana nevidí. Je ráda, když přežije několik dní bez jídla, v jedné z vesnic, kde se jí nakonec ujme kněz Jan Křtitel a jeho sestry. Jak se později ukáže, Jan je její bratranec. Je odhodlán dát se na dráhu kněze a chce po Janě, aby s ním odjela do Indie plnit povinnosti jako jeho žena, kterou ale nebude nikdy milovat. Jana ho ale odmítne.

Jednou v noci slyší Edwardův hlas, není si jistá, ale rozhodne se, že ho musí vidět. Nachází ohořelý Thornfield a dozvídá se, že při požáru zemřela Edwardova šílená žena Berta a sám pan Rochester, když ji zachraňoval, přišel o ruku a oslepl. Jana na to nic nedbá a vydá se ho hledat, když ho nakonec najde, vrátí se k němu, a přece jen si ho vezme.

Pan Rochester i Jana jsou velice šťastní. Panu Rochesterovi se zlepšoval zrak, když Jana porodila syna, viděl ho na jedno oko.

Úryvek:

Zdál se mi pan Rochester pořád ještě ošklivý? Nikoli, čtenáři: pocit vděčnosti a vzpomínky na naše rozhovory, vesměs příjemné a družné, způsobily, že jsem s opravdovým zalíbením pozorovala jeho tvář a jeho přítomnost mě rozjařovala víc než nejzářivější oheň v krbu. Ale nezapomínala jsem přitom na jeho chyby – nebylo to ani možné, protože mi je sám často připomínal. Byl pyšný, jízlivý a příkře pánovitý v jednání s každým, kdo se mu nevyrovnal – v hloubi duše jsem byla přesvědčena, že jeho velmi laskavé chování ke mně je vyváženo až nespravedlivou přísností vůči mnohým jiným lidem.

Hlavní myšlenka:

Vyzdvihnutí důležitosti emancipace žen. Ztvárnění viktoriánské doby. Ctnost tradiční morálky a náboženství (Jana odmítá být milenkou, když pan Rochester je již ženatý).