Dílo bratří Čapků
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V tomto filmu je vyobrazeno posledních pár let jeho života, které jsou doplněny o řadou retrospektivních vstupů z celého Čapkova života formou jeho vzpomínek. Důležitou postavou jak Čapkova života, tak tohoto filmu, je také jeho žena, mladá a temperamentní herečka Olga Scheinpflugová, se kterou se oženil v srpnu roku 1935.
Ve filmu jsou zpočátku ukázány obavy jeho i jeho okolí, z čím dál tím větší moci nacistického Německa v čele s Hitlerem. V reakci na to napíše Karel Čapek svou předposlední divadelní hru s názvem Bílá nemoc, která měla premiéru roku 1937. V této době se o Karla Čapka začíná Německo zajímat, jelikož Čapkův nesouhlas s německou politikou je zřejmý jak v jeho dílech, tak v jeho vystupování.
Roku 1938 má premiéru Čapkova poslední hra Matka. Ve filmu jsou scény z této protiválečné hry ukázány v kontrastu s Čapkovými vzpomínkami na rozhovor s T. G. Masarykem o demokracii.
Karel Čapek ještě před Mnichovskou dohodou tušil, že by to pro tehdejší Československo nemuselo dopadnout nejlépe. Jelikož to byl velký vlastenec, snažil se zajistit pomoc a podporu našeho národu, a to především z Anglie, což se mu ovšem bohužel moc nedařilo a jeho dopisy a výzvy zůstávaly bez odpovědi. Jeho vlastenectví a víra v náš národ je ve filmu ukázána hned několikrát, například když daruje své auto československé armádě.
Mnichovská dohoda a následná kapitulace byla pro Karla Čapka velkým zklamáním, cítil zradu i strach – o svůj národ, ale i o sebe. Začaly mu pravidelně docházet výhružné dopisy, převážně anonymy, a to jak domů, tak do redakce. I přes všechny výhružky ovšem Čapek odmítl několik nabídek opustit republiku, i když kritika a útoky na něj se stále stupňovaly. 25. prosince 1938 Karel Čapek umírá na zápal plic.
Jeho filosofie a ideologie
Pragmatismus (pravdivé to, co je užitečné), relativismus (odmítá objektivně pravdivé poznání, existuje pouze subjektivní pravda), humanismus, demokracie
Relativismus se projevuje i v politických názorech – odmítal systémy, které své zásady vydávaly za absolutní pravdu, uvědomoval si, že právě ve jménu absolutních pravd se lidé nejčastěji zabíjí, dával přednost systému, který by umožňoval polemiku, toleranci a svobodu jedinci, domníval se, že buržoazní demokracie první republiky se takovému systému blíží
V době nástupu fašismu začíná Čapek zdůrazňovat povinnosti jedince vůči společnosti
Jeho hodnoty jsou v obyčejném životě a neokázalém hrdinství, zaměřuje se na otázky poznání a morálky, je ostře proti egoismu, válce a tyranii
Zamýšlí se nad přínosy vědy a techniky pro lidstvo => technika se vyvíjí rychleji než lidská morálka
Proti lhostejnosti a bezvládnosti -> hnutí Clarté
JAZYK: Čapek ve svých dílech užívá hovorovou češtinu (kratší, jednodušší věty i souvětí, vedlejší věty přívlastkové, věty často neúplné, časté užívání ukazovacích zájmen a částic, hovorové výrazy, přístupný jazyk…)
Používá sdílný srozumitelný jazyk, častá je přímá řeč a zvláštní vazby