Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Egypt

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17,68 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Lišková Petra, 3B Egypt historická doba – 3. tisíciletí př. n. l. – sjednocení Egypta, první faraon Many – zakl. 1. dyn.stará říše – cca 2 700 – 2 180 př. n. l. – 3. – 6. dynastiestřední říše – 2 040 – 1 780 př. n. l. – 12. dynastienová říše – 1 550 – 1 070 př. n. l. – 18. – 20. dynastieAfrika, řeka Nilpanovníci měli sídla veVeseturozdělen: -Horní Egypt (jih) - Dolní Egypt (sever) – nejst. část, centrum Mytologie Na počátku bylAtum, slunce, který sám sebe stvořil, když vystoupil z pravodstvaNun. Atum poté stvořil Šua (boha dechu) aTefnut (bohyni vlhkosti). Šu od sebe oddělil nebe a zemi, a tak zplodil bohyniNut (bohyni nebe) a Geba (boha země). Aker – bůh země Amon – hlava panteonu Anat – bohyně války Anup – bůh balzamování Atum -samozplozeným bohem stvořitelem, který povstal z pravod chaosu Num, aby vytvořil prvotní pahorek země a dal vzniknout prvkům ve vesmíru Atum – bůh slunce Anup (Anúbis) – bůh mumifikace a pohřebišť Thovt – bůh moudrosti, spravedlnosti, učenosti, řádu, zákona, řeči, lékařství, kouzelnictví Tenenet – ochránkyně mrtvých, bohyně medu, mléka, piva Usire (Osiris) – bůh mrtvých, bůh podsvětí Eset (Isis) – manželka boha Usira a matka boha Hora, ideál ženy Hor – bůh slunce, nebe, světl Petiška, E., Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie, Albatros,1967, Praha Třetí příběh O učenosti královského syna Setna, vypráví o neuvěřitelných kouzlech a také o jedné dávné legendě Kdysi dávno žil v Egyptě král, který měl dva syny; starší se jmenoval Setne Chamvese a mladší Jenharrov. Setne byl velice moudrý už od dětských let. Svou moudrostí záhy předčil svého otce i nejednoho učitele. Toužil po moudrosti více než po čemkoliv jiném. Jednoho dne si prohlížel v memfidském chrámu nápisy na zdech, avšak všechny již znal. Když v tom jej oslovil kněz. Pověděl mu o Thovtovu papyru, v němž je ukryta moudrost, jíž žádný smrtelník neoplývá. Na papyru jsou dvě kouzelné průpovědi. První průpověď – očarování nebe, země, vody i podsvětí, znalost řeči zvířat. Druhá průpověď – možnost vidět zářícího Réa plout uprostřed družiny mocných bohů a bohyň, hvězdy i měsíc vidět v pravé podobě. Setne po svitku zatoužil a vyzval kněze, aby mu prozradil, kde svitek najde. Ten svolil, pod podmínkou, že udělá, oč jej kněz požádá – mrtvé tělo, které najde v hrobce, řádně pohřbí, jako mumii. Svitek se nachází v hrobce, již zmíněného mrtvého – královského syna Neneferkeptaha. Theotův kouzelný papyrus je mezi duchy Neneferkeptaha, jeho ženy Ahury a jejich syna Merjeba. Toto kněz dopověděl a rozplynul se jako modrý dým. A tak, i se svým mladším bratrem Jenharrou, se vydali na memfidské pohřebiště. Tři dny hledali Neneferkeptahův hrob, až jej konečně našli. Společně vstoupili do kobky, odvezli a pohřbili tělo, jak bylo slíbeno knězi, sestoupili do kobky, kde před sarkofágem seděli Neferkeptah, Ahury a Merjab. Duch Ahury k Setnovi promluvil a vyprávěl, jak svitek s sebou nese jen zlo a utrpení. Jakmile z něj Neneferkeptah (jenž se o něm dozvěděl také od kněze a musel přemoci Thovtovy strážce svitku a nesmrtelného hada, aby papyrus získal) a ona četli, začal se Thovt mstít. Nejprve se utopil jejich syn Merjeb, poté Ahura a nakonec se sám usmrtil Neneferkeptah. Jeho žena a dítě byly však pohřbeni na jiném místě… Setne přesto neuposlechl a se vydal zpět do paláce. I jeho otec jej varoval, ani na jeho rady však nedal. Četl ze svitku. Dalšího dne spatřil krásnou dceru velekněze. Okamžitě se do ní zamiloval a toužil po ni více než po čemkoliv jiném. Vydal se za ní do jejího paláce a požádal ji o ruku. Souhlasila, však pod podmínkou, že ji odevzdá všechen jeho majetek a zabije vlastní děti. On jejímu hrůznému požadavku bez mrknutí oka vyhověl. V tom se probudil na poušti a jeho tělem otřásal strach, při představě, co učinil. Rozeběhl se do paláce, kde jej uvítaly jeho děti. Byl to jen sen, způsobený silným kouzlem. Rozhodl se svitek odnést zpátky Neneferkeptahovi, ten jej již očekával. Požádal jej, aby nechal přivěst jeho ženu a jejich syna k němu do hrobky. Setne jeho požadavku rád vyhověl. Čtvrtý příběh Nás zavede s moudrým Siusirem do západní říše mrtvých Jedné noci se zdál Setnovi Chamvesovi neobvyklý sen. Uslyšel hlas, jenž mu prorokoval, že se mu narodí syn, který se svou moudrostí vyrovná i jemu. Jměno Siusire má mu dát. Tak se také stalo. Siusirovi se skutečně moudrostí nikdo nevyrovnal, ani jeho moudrý otec, ani jeho učitelé. Jednoho dne Setne se Siusirem uslyšeli veliký nářek. Vyklonili se tedy z balkónu a spatřili, jak nesou hrob nějakého boháče. Všichni plakali. V pozadí této podívané nesli nějakého chudáka, přikrytého špinavým hadrem. Nikdo pro něj neplakal. Byl docela opuštěný… Stene tvrdil, že si to chudák zaslouží… Naopak, že boháč je právem pohřben se vší parádou, však je přeci bohatý. Siusire se svým otcem nesouhlasil. Rozhodl se vzít svého otce do podsvětní říše. Jelikož byl skutečně velice vzdělaný, věděl, kam mají jít. Poradil také otci, aby po celou dobu bytí v této temné říši, byl zticha. Ten na synovu radu myslel po celou dobu. Viděli hrůzné obludy, lidi, jenž jsou vyhublí a žízniví, přesto na jídlo ani pití nedosáhnout, zubožená těla a také člověka, jemuž okem procházela klika,, tudíž byl odsouzen k nekonečně bolesti. Nakonec došli do rozlehlé síně obou pravd. Zde sedělo 42 bohů a bohyň a dohlíželi na přísný soud. Uprostřed síně stály veliké váhy. U nich klečel bůh Anúpev s lidskou postavu a šakalí hlavu a bedlivě pozoroval, kolik váží lidské srdce. Bůh moudrosti Thovtem s hlavou ptáka ibisa, zapisoval výsledek. Za ním číhala hrozná obluda Ame, na zlé lidi, aby je roztrhala a pohltila. Zrovna bůh Hór přiváděl před Usíra ducha zesnulého člověka, který za života vykonal mnoho dobrých skutků. Na něj čekal stůl plný všemožných pochutin a pití. Oblečen byl do královského plátna. To byl ten chudák, jehož pohřbili bez nářků a parády. Kdyžto boháč byl ten ubožák, jemuž vedla okem klika… Nezáleží na hmotném bohatství, naopak na bohatství duše…

Témata, do kterých materiál patří