erben-kytice

Lilie

Zemřela mladá dívka. Nechtěla být však pochována na hřbitově, ale u lesa. Její přání bylo splněno. Za nějaký čas vyrostla na jejím hrobu krásná lilie. Mladý král, který jel na lov, lilii uviděl a zatoužil ji mít doma. Nechal ji vykopat a přemístit do zámecké zahrady. Jednou v noci se však lilie proměnila v dívku. Král se do ní zamiloval a uspořádali svatbu. Brzy mu porodila dítě. Když však král odjel do boje, jeho matka dítě zabila a lilie zvadla. Král za to svou matku proklel.

Dceřina kletba

Dcera zahubila nemanželské dítě. Uvědomuje si svůj čin a chce za něj pykat na popravišti. Nadává svému svůdci i matce, že jí popřávali mnoho volnosti a že ji matka velmi špatně vychovala.

Věštkyně

Zlomky věšteb o osudech českého národa, objevují se i pověsti z české minulosti. (Přemysl Oráč se vrátí a dokončí osetí svého pole; Libuše předpovídá špatnou budoucnost, ale s tím, že se vše nakonec v dobré obrátí.)

pozn. Záhořovo lože – polemika na Máchův máj

Hlavní myšlenka díla

Autor chtěl poučit a polepšit lidstvo, protože se mu zdálo špatné. Chtěl ukázat opravdové hodnoty a upozornit, že člověk nevládne přírodě a jejím bytostem. „Po špatném činu vždy následuje trest!“ Dílo ve své době sloužilo za účelem rozšiřování českého jazyka a kultury.

Charakteristika Kytice

- minimální počet postav, děj se odehrává v neurčitém prostředí

- do popředí vystupuje otázka vzájemných lidských vztahů (matka – dítě)

- místo ani doba děje nejsou určeny

- boj člověka s přírodou, víra v nadpřirozené síly

- osudovost – jedinec je často nucen volit, ale nevyhne se tragédii

- nepoměr mezi velikostí provinění a trestu

- konflikty vyplývají z porušení základních lidských vztahů

- vinnu vždy spojuje básník s osobou toho, kdo se jí nechtě nebo nevědomky dopustil, nehledá příčiny ve společenském řádu, proto se hrdinové nebrání proti trestu, trest je samozřejmostí hned po provinění (na rozdíl od Máchy, který obžalovává společnost za viny, kterých se dopustil jedinec)

- v některých básních je lidský úděl předurčen a člověk je proti osudu bezmocný

- Erbenova nechuť proti jakékoliv vzpouře proti osudu a úctě k danému řádu vyplývaly ze zklamaných nadějích v r.1848

- Kytice nese stopy drsného prostředí politické nesvobody, víra v budoucnost národa je patrná už z první básně a ze závěrečné věštkyně

Kompozice sbírky

- přesný stavební záměr (vzájemně si tematicky odpovídají básně 1. a poslední, 2. a předposlední atd.)

- např. úvodní -Kytice - závěrečná Věštkyně (motiv národního smutku a naděje; matka = vlast)

-Poklad – Dceřina skladba (mateřská vina)

-Polednice – Vodník (nepřátelské nadpřirozené bytosti)

-Svatební košile – Vrba (vztah mrtvých k živým)

-proti Štědrému dni měla být báseň Svatojánská noc – nedokončena