erben-kytice

Polednice

Tato báseň vypráví o matce, která v rozčilení zavolala na své neposlušné dítě Polednici. Když se Polednice skutečně objevila ve dveřích a žádala matku, aby jí dítě vydala, matka nechtěla a prosila Polednici, aby odešla pryč. Chytila své dítě do náručí a chránila ho před Polednicí a mačkala tak silně, že jej udusila. Později přišel její manžel z práce domů, uviděl svou ženu, jak pláče a drží svého malého synka mrtvého v náručí.

Zlatý kolovrat

Král země jednou zabloudil při lovení zvěře. Přijel k chalupě, kde chtěl požádat o vodu. Krásná dívka, Dorotka, která vyšla z chalupy, se mu ihned zalíbila. Rozhodl se, že se s ní ožení. Druhý den král přijel znovu a žádal nevlastní matku, aby mu Dorotku dala za ženu. Matka mu nabízela vlastní dceru, ale král odmítl. Přikázal jí, aby nevlastní dceru další den doprovodila na hrad. Ráno se matka s dcerami vydaly na cestu. Když přišly do lesa, obě ženy usekly Dorotce nohy i ruce a vypíchly jí oči. Tělo ponechaly v lese a nohy, ruce i oči vzaly s sebou na hrad. Tam vydávala matka svoji vlastní dceru za Dorotku. Protože si dívky byly podobné, král nic nepoznal a vzal si špatnou nevěstu. Po svatbě musel odjet do boje. Zatím se měla jeho žena pilně věnovat kolovrátku. V pustém lese se náhle objevil stařeček, který Dorotčino tělo odnesl do jeskyně. Nařídil svému pacholeti, aby vzalo zlatý kolovrat a prodalo jej na královském hradě za dvě nohy. Potom pachole prodávalo zlatou přeslici za dvě ruce a zlatý kužel za dvě oči. Stařeček přinesené části přiložil k ranám a tělo bylo jako dříve. Když vložil oči do důlků, panna se kolem dívala, ale viděla jen sebe samotnou. Když se král vrátil z boje, žena se mu pochlubila, co z lásky k němu koupila. Sedla ke zlatému kolovrátku, ale jak zatočila, ozvala se písnička. Zlatý kolovrátek prozradil králi strašlivý čin, který spáchala jeho žena s matkou na pravé nevěstě. Král nemeškal a jel do jeskyně pro Dorotku. Byla nová svatba a matka s dcerou dostaly, co zasloužily. Ruce a nohy jim byly uťaty, oči vyňaty. Zlo bylo potrestáno a zlatý kolovrat již nikdo neuviděl, ani neuslyšel.

Štědrý den

Den před Štědrým dnem přijde Hančin přítel a požádá dívku o ruku, ta souhlasí. Na Štědrý den sedí panny, mezi nimiž je i Hana a Marie, v komůrce a předou. Existuje tradice, že kdo se podívá o půlnoci po Štědrém dnu do jezírka, kde se sklání vrba, uvidí svou budoucnost. I jdou dvě panny k jezírku. Hana poklekne a vidí svého chlapce Václava a svatbu. Tu poklekne druhá panna, Marie, a vidí kostel a rakev. Vše se dle věštby vyplní - Hanka si bere v létě Václava a na podzim umírá Marie. Přijde zima, děvčata opět sedí a předou, a vzpomínají na Hanku a Marii. Erben zde varuje lidi, aby se nesnažili vědět svou budoucnost.

Holoubek

Žena, která otrávila svého muže, se prochází po hřbitově, když vtom jede okolo pohledný mladík. Přemlouvá vdovu, aby netruchlila, zapomněla na svého mrtvého muže a vzala si jeho. Do třetího dne na mrtvého žena úplně zapomene. Do měsíce se provdá. Nový ženich ji nabádá k radosti a veselí s tím, že nebožtík nic nevidí a ani neslyší. Nad hrobem vyroste dub, kde sedává bílý holoubek a velmi žalostně zpívá, "až z toho srdce puká". Nejvíce bývalé vdově, která už nemůže překonat své výčitky svědomí a skočí do vody a utopí se. Žena je pohřbena v poli žita, na křižovatce, pod velikým kamenem.