euripides-medeia
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Athénách.
- Z 92 her se v celku zachovalo pouze 18 tragédií a 1 satyrské drama.
- Mnoho Euripidových námětů bylo znovu zpracováno v období klasicismu (Corneille, Racine, Goethe)
- Dílo:
- obecná charakteristika díla
- autor projevuje zájem o jedince – zaměřuje se na konflikt člověka s člověkem
- vytvářel hrdiny nového typu, které zobrazuje s jejich lidskostí – vášně, zlost, …
- Euripidés nekladl důraz na vůli bohů, ale spíše na činy samotných lidí
- autor si všímal nedostatků athénské společnosti
- snažil se přidat psychologickou hloubku - tragický konflikt tak přesunul do sféry lidských citů
- ze svízelných situací autor uniká nadpřirozeným zásahem bohů ("deus ex machina")
- princip intriky, typický pro jeho pozdní dramatickou tvorbu, byl převzat střední a novou antickou komedií
- jeho hry významně ovlivnily pozdější vývoj evropského divadla
Alkéstis (438 př.n.l.), Médeia (431 př.n.l.), Hippolytos (428 př.n.l.), Élektra (412 př.n.l.), Ífigenie v Aulidě (405 př.n.l.), Orestés, Kyklóp - jediné satyrské drama, které se dochovalo celé
Zařazení do období:
- Období starověkého Řecka a Říma ( MO 1 - Nejstarší památky světového písemnictví)
- Řecká literatura se dělí na 3 období:
Archaické období – ústní lidová slovestnost
Attické období – próza a drama
Helénistické období
—> Euripidés spadá do Attického období —> vzniká drama ( tragédie, komedie)
—> Vznik řeckého divadla
Řecké divadlo: půlkruhové, nekryté, herci jen muži, nejstarší divadlo v Epidauru.
- Hlavními znaky tragédie: mýtické náměty, hrdina je odvážný, podléhá v nerovném boji (hrdina podléhá fyzicky, psychicky vítězí), konflikt končí tragicky, existence chóru (vyjadřuje veřejné mínění), děj se nečlení na dějství, veršovaná forma.
Umělecký směr, který reprezentuje, znaky směru:
- Euripídés je nejmladším ze tří hlavních představitelů starořeckého dramatu
- Znaky:
všichni starořečtí dramatici zpracovávali tytéž náměty z mytologie, obecně jim nešlo o originalitu.
roli v ději měla i božstva sídlící na hoře Olymp, která zasahovala do životních příběhů smrtelníků.
ZAŘAZENÍ DO LITERATURY:
1. Sumerská literatura
Epos o Gilgamešovi
2. Egyptská iteratura
Kniha mrtvých
Vlastní životopis Sinuhetův
Hymnus na Slunce
3. Indická literatura
Védy
Rámajána
Mahábhárata
Kámasútra
Šakuntala
4. Perská literatura
Avesta
5. Čínská literatura
Kniha písní
Lao-c´
Kniha o cestě a ctnosti
Konfucius
Hovory
6. Mayská literatura
Popul Vuh
7. Hebrejská literatura
Bible
a) Starý zákon
- Pět knih Mojžíšových
- Knihy prorocké
- Spisy
b) Nový zákon
- 4 evangelia
- Skutky apoštolů
- Epištoly
- Zjevení Janovo
8. Řecká literatura
a) archaické období
Homér
Ilias
Odyssea
Anakreón
Sapfó
Ezop
Pindaros
b) attické období