George Bernard Shaw - Pygmalión

V úplném závěru knihy je napsáno, že Líza svého manžela upřímně milovala, plukovníka Pickeringa nepřestala mít ráda a Higginse nikdy nepřestala provokovat.

Jazyk:

• Spisovný (Higgins, Pickering), obecná čeština („fízl“, „von“, „vopravdickýmu“,…)

• Nespisovný (Cocney - mluva Londýnské spodiny), dále různé druhy nářečí

• Hovorové výrazy („nóblejc, rachota“) + výrazy smetánky, která chce vypadat moderně (Klára)

• Vulgarismy („Nabídni té couře židli.“), archaismy (milostpaní)

• Chybný slovosled vět

• Skvělá jazyková komika – bohatě odstíněný jazyk (blízko k Oscaru Wildovi – kritika anglické spol.)

• Výstižné charakteristiky postav

• Tropy:

  • Metonymie

    • Hyperbola (jela jsem taxíkem milionkrát)

    • Ironie – duchaplná, poukazuje na předsudky a společenské konvence (špatné vlastnosti lidí, autor je považuje za hloupé a nebezpečné)

  • Přirovnání (visela mu kolem krku jako balvan, nahatou jako vopici,…)

  • Metafora („Není tu živá duše“, „Jste moje sesterská bitevní loď.“)

• Figury:

  • Gradace („ale copak, copak,…)

O autorovi, vlivy na jeho tvorbu:

• Narozen v chudé, protestantské rodině v Dublinu r. 1856

• Otec neúspěšný obchodní a úředník → propadl alkoholu

• Matka se věnovala hudbě, r. 1873 opustila svého muže → G. B. Shaw ji následoval → žil 30 let v Londýně, vzdělání doháněl samostudiem v knihovně Britského muzea

• Irský dramatiky, kritik a esejista, nositel Nobelovy ceny za LT

• Spoluzakladatel Fabiánské společnosti (= odsuzování Marxových myšlenek, odmítání násilí, ideálem socialismus, ale evoluční a demokratickou cestou)

• Tvůrce diskuzní komedie, mistr vtipů, paradoxů a satiry → velmi významný dramatik (hned po Shakespearovi!)

• Pygmalion – drama z 1. pol. 20. stol.

  • Inspirace z antické mytologie – Ovidiovy Proměny – příběh o sochaři Pygmalionovi, který vytesal dívku, do které se zamiloval a následně pak uprosil Afroditu, aby jí vdechla život

  • Napětí mezi antickou reminiscencí a moderním světem → vtipy a narážky

  • Muzikálová verze: My fair Lady (1956) – velká popularita

  • Inspirací pro V. Vančuru (komedie Josefína)

• Další významná díla autora:

  • Caesar a Kleopatra – drama proti idealizujícímu pojetí velké lásky

  • Živnost paní Warrenové – o majitelce nevěstince

  • Svatá Jana – ironické historické drama o Johance z Arku – považoval ji za svatou, ale byla spíše rebelem zdravého lidského rozumu

Literární/obecně kulturní kontext:

• Průmyslová revoluce → hospodářský rozmach

• Převládá realismus → metoda zobrazení skutečnosti a její kritické poznávání

  • Objektivita

  • Nové výrazové prostředky (nářečí, archaismy)

  • Důraz na přehlednou kompozici

  • Literární hrdina se vyvíjí

• Významní autoři této doby:

  • Bertold Brecht – Matka kuráž a její děti

  • Romain Rolland – Petr a Lucie, Jan Kryštof

  • Eugene O ‘ Neill (Smutek sluší elektře)