Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
korunu za každý materiál
a 50 Kč za registraci!


Hamlet

DOCX

Stáhnout kompletní materiál zdarma (19,03 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Hamlet (1600 – 1601) William Shakespeare (1564 – 1616) Největší dramatik světové literatury. Neví se, kdy přesně se narodil, odhaduje se 23. 4. 1564, jisté je však pouze to, že byl pokřtěn 26. 4. 1564. Narodil se v Anglii ve Stratfordu nad Avonou. Před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům. Roku 1592 přišel do Londýna, kde hrál v různých divadelních společnostech. Stal se také spolumajitelem divadla. V letech 1593 až 1594 ale byla londýnská divadla zavřena kvůli epidemii moru. Pro Shakespeara však končí dramatiská tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do své smrti. Shakespeare umírá 23. 4. 1616. (zrovna na svoje narozeniny) Dramatická tvorba Shakespeara přerůstá časový a společenský rámec své doby, zůstává živá a pochopitelná i dnešnímu divákovi. Jeho dílo lze rozdělit do tří období. Do 1. období z let 1591 – 1600 patří především komedie, ve kterých vítězí spravedlnost a láska. V dílech 2. období z let 1601 – 1608 si autor není jistý, zda jsou renesanční ideály uskutečnitelné, v dílech panuje pesimismus. Do 3. období od roku 1609 patří romantické hry. Napsal např.: Romeo a Julie, Othello, Benátský mouřenín, Král Lear, Macbeth, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky Windsorské, Richard III. Jindřich IV. Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1981 (1. vydání tamtéž). Z anglického originálu The Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark přeložil Erik Adolf Saudek. Ilustroval Josef Šíma. Počet stran: 168. Autoři té doby Renesance a humanismus v evropské literatuře Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio, Francios Villion, Francios Rabelais, Lope de Vega, Tirso de Molina, Miguel de Cervantes Y Saavedra, Geoffrey Chaucer Celková charakteristika Tragédie Hamlet, kralevic dánský je jedním z vrcholných děl světového dramatu, ze Shakespearových dramat je také nejrozsáhlejší. Mísí se zde více stylistických rovin, což text dále oživuje. Autor použil mnoho za své době moderních a žádaných motivů. Vedle „duchařské“ scény hrobníků a závěrečná akční scéna lítého boje s množstvím padlých. Jednou z otázek, kterou Hamlet coby hra vzbuzuje, je příčina a funkce jeho váhání nad uskutečněním pomsty. Interpretována bývá různě. Děj se odehrává Zejména v Dánsku (dánský hrad). V 17. století Postavy Centrální postavy tvoří dva rodinné kruhy: královský a kruh rodiny nejvyššího komořího Polonia. Hamlet je s oběma spojen postavou ženy. Claudius je personifikací upadajících hodnot a zkaženosti – tragičnost jeho postavy je dána tím, že ačkoli si je vědom svých hříchů, a dokonce prosí Boha o jejich odpuštění, vnitřně, ve své duši, cítí klid bez jakýchkoli výčitek, což mu znemožňuje upřímnost lítost, a tudíž i očištění od vin. Hamlet sám se stav být šíleným a toto „šílenství“ vytváří určitou dualitu. Prakticky jsou tu dva Hamletové – jeden bláznivý, využívající se ve slovních hříčkách, a druhý racionální bažící po pomstě. Ofélie je jakýmsi jeho zrcadlem. Poté, co ji Hamlet odmítne, skutečně zešílí a nešťastnou náhodou utone. Poněkud nejasná je zde role matky, nad níž drží ochrannou ruku sám duch Hamletova otce. Děj a kompozice Převážná část děje se odehrává v prostoru královského hradu Elsinor. Na jeho hradbách se zjevuje duch Hamletova mrtvého otce. Kralevic se od něj dozvídá, že byl zavražděn svým bratrem, Claudiem, který pojal Hamletovu matku následně za manželku, a sám se tak stal králem. Hamlet od té chvíle nemyslí na nic jiného než na pomstu. Předstírá šílenství, aby snáze odhalil smýšlení lidí ze svého okolí. Není si zcela jist strýcovou vinou a hledá možnost ověření. Tu přinášejí potulní herci. Hamlet do jejich hry vloží pasáž popisující královu vraždu a čeká na strýcovu reakci. Ten svým úprkem potvrdí, že je vinen. Hamlet ovšem znovu váhá se svou pomstou, když vidí, jak se strýc snaží modlitbou očistit. Při rozhovoru s matkou princ nechtěně zabíjí Polonia, otce Ofélie. Ta zešílí a nešťastnou náhodou utone. Strýc Claudius posílá Hamleta do Anglie, kde má být popraven. Ten však lest odhalí a vrátí se zpět do Dánska, kde je svědkem Oféliina pohřbu. Laertes viní Hamleta z podílu na smrti své sestry a vyzývá ho k boji. Ten je nerovný, protože jeho zbraň je otrávená. Výsledkem je smrt jich obou, krále i Hamletovy matky. Vymírají tak oba rody. Jazyk a styl Typické jsou Hamletovy dlouhé filozofické monology, v nichž se snaží rozumem pochopit smysl lidské existence a historického dění. Stylově se autor pohybuje od vtipných až sarkastických poznámek cynických hrobníků na adresu mrtvé Ofélie až po vážné výstupy tragických postav trýzněných duševním neklidem. Příznačné jsou dvě jazykové roviny prince Hamleta. Jedna z nich je vážná, druhá má vyjadřovat „šílenství“. Hamlet hovoří v slovních hříčkách, které jsou pro ostatní neprůhledné. Tato jejich „slepota“ je však dána setrváním na tradiční,, modelu komunikace, plném frází, kdy vše je řízeno etiketou, zdravý rozum zde nemá místo. Děj je popisován v Ich - formě Okolnosti vzniku díla Hra je svým způsobem alegorií doby, pro niž je charakteristická krize humanismu a renesance. Racionalita nesplnila očekávání. K řešení problémů mnohdy nejenže nepřispívá, ale může mu i bránit. Na druhou stranu právě rozum Hamletovi pomohl odkrýt faleš a masku nového krále. Právě alžbětinská doba byla plná rozpor

Témata, do kterých materiál patří