Významné české literární skupiny druhé poloviny 19. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
12. Tendence, úkoly, dílo významných českých literárních skupin druhé poloviny 19. století
Májovci, Ruchovci, Lumírovci
Májovci
50. – 60. léta 19. století
Po porážce revoluce 1848, Bachův absolutismus – opětná snaha zlikvidovat český národní život a kulturu
Ke kulturním iniciativám, jež se snažily čelit tomuto stavu, se řadí založení deníku Národní listy, vznik Sokola, Umělecké besedy (středisko českých umělců, zakladatel Vítězslav Hálek) nebo otevření Prozatímního divadla (1862) a započetí stavby Národního divadla (1868)
Mladá literární generace seskupená kolem Vítězslava Hálka a Jana Nerudy
Mladí spisovatelé se veřejně přihlásili k odkazu K. H. Máchy
V jeho díle viděli to, co sami prožívali – rozpor mezi velkými a vznešenými ideály a nemožností je uskutečnit
Rysy – odvrat od minulosti k přítomnosti, rozhled po evropské kultuře, snaha o zobrazení skutečnosti, volání po umělecké svobodě, úsilí o sociální rovnost
1858 – vydali Almanach Máj
Ze starších autorů přispěli i Němcová, Sabina a Erben
Usilovali o modernizaci české kultury, odmítali se spojovat pouze s domácí kulturou, požadovali větší návaznost na evropskou literaturu
Obdivovali nejen Máchu, Němcovou a Havlíčka, ale také Huga, Poea, Mickiewicze
Představitelé: Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Adolf Heyduk, Václav Šolc, Rudolf Mayer, Karolína Světlá, sympatizoval s nimi Jakub Arbes
Národní listy
Deník, založený a vydávaný Juliem Grégrem
V dubnu 1941 zastaveny nacisty.
K redaktorům patřili např. J. Neruda, V. Hálek, K. a J. Čapkové, V. Dyk
Jan Neruda
Český básník, novinář a prozaik, divadelní, literární a výtvarný kritik
Redaktor deníku Národní listy a beletristických časopisů Květy
Narodil se v Praze v rodině vojenského vysloužilce, otec měl obchod a matka sloužila
Na gymnázium se seznámil s V. Hálkem
Známé jsou jeho milostné vztahy, které ovlivnily jeho tvorbu
Poezie:
Hřbitovní kvítí – sbírka, autorova prvotina, která vyprovokovala odmítavou kritiku. Vyjadřuje zklamání ze současného života i literatury, vyjadřuje bolesti a touhy mladého člověka. Protestuje proti nespravedlivému majetkovému rozvrstvení společnosti.
Knihy veršů – sbírka rozdělena do 3 částí, první je sociálně laděná, druhá je lyrika věnovaná "Otci, Matičce a Anně", třetí vlastenecká obava o osud slovenského národa
Písně kosmické – sbírka postihuje vztah člověka a kosmu, vyjadřuje naději a víru v příznivou budoucnost, díky této sbírce se Neruda stává uznávaným básníkem
Balady a romance – Záměrně zaměňuje pojmy balada – užívá ho pro mnohdy humorně laděnou báseň a romance – pro tragicky končící skladbu. Básně dělí do tří oddílů – příběhy s biblickou tématikou, o mezilidských vztazích a s českou tématikou
Prosté motivy – sbírka intimních zpovědí stárnoucího básníka, jedná se o jakýsi deník
Zpěvy páteční – sbírka vyšla posmrtně zásluhou J. Vrchlického. Básně jsou oslavou národního boje za svobodu, vyjadřuje i jisté obavy o budoucnost národa