Významné české literární skupiny druhé poloviny 19. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Adolf Heyduk
Člen okruhu kolem almanachu Máj
Hořec a srdečník – sbírka básní inspirovaná přírodou, milostným a rodinným životem
Cimbál a housle – sbírka básní inspirovaná slovenskou lidovou poezií
Václav Šolc
Nedokončil studia a s kočovnou společností putoval po Čechách
Prvosenky – Zobrazil prostředí městské chudiny, oslavoval práci.
Rudolf Mayer
Básník sociálního zaměření
V poledne – sociální balada, která vyšla v almanachu Máj
Jakub Arbes
Tvůrce žánru romaneto = kratší prozaický útvar; základem je fantastický či dobrodružný příběh, ne jehož začátku stojí zdánlivě nevysvětlitelná záhada, která se odhaluje racionálním postupem a často za pomoci vědeckých poznatků
Redaktor Národních listů, dramaturg Prozatímního divadla, novinář a spisovatel
Byl vůdčí osobností pražské umělecké bohémy, scházející se v pivovaru U Svatého Tomáše (E.Vojan,M.Aleš, L.Stroupežnický, J.S.Machar, A.Sova)
Svatý Xaverius – romaneto, vypráví o mladíku Xaveriovi, pro kterého se smyslem života stává rozluštění a pochopení záhady skryté v obraze sv. Xaveria
Newtonův mozek – romaneto, ve kterém hrdinové díky stroji času mohou podniknout cestu do minulosti, objeví v ní nikdy nekončící sled násilí a sociální nespravedlnosti
Štrajchpudlíci – o dělnících v pražských barvírnách prádla
Zajímavou součástí jeho tvorby jsou studie o výjimečných osobnostech – E. A. Poe, K. Sabina aj., které shrnul do knih Nesmrtelní pijani a Záhadné povahy
Ruchovci
Kladli důraz na národnostní tematiku, navazovali na myšlenky národního obrození
Snažili se řešit aktuální národní a sociální problémy
Základ tvoří spisovatelé, kteří r. 1868 vystoupili v almanachu Ruch, vydaného na počest položení základního kamene Národního divadla
Později se sdružovali kolem časopisu Osvěta
Chtěli vytvořit národní literaturu, podřídili cíle literatury národnímu zápasu, a navázali tak na národní obrození, obnovují v literatuře historickou tématiku (doba husitství) a myšlenku slovanské vzájemnosti, vlastenectví a zájem o venkov
Představitelé – E. Krásnohorská, J. V. Sládek, S. Čech a L. Quis.
Eliška Krásnohorská
Lyrické i epické básně inspirované lidovou poezií – K slovanskému jihu
Svéhlavička – próza pro dospívající dívky
Libretistka oper B. Smetany – Hubička, Čertova stěna, Tajemství,
Propagátorka ženského emancipačního hnutí => zakladatelka první dívčí školy v Rakousku Minerva
Překladatelka romantické poezie i prózy – Puškina, Mickiewicze, Byrona
Ladislav Quis
Český prozaik, novinář a překladatel z němčiny
Kniha vzpomínek – zachytil národní a kulturní život 50. až 70. let 19. st.
Sběratel ústní lidové slovesnosti – Český Honza – přepracované lidové pohádky
Svatopluk Čech
Vydával měsíčník Květy, v němž vyšla většina jeho prací
Poezie:
Husita na Baltu – připomíná světovou slávu a bojovnost husitů
Evropa – alegorická báseň, Evropa je název lodi, na níž odjíždějí vězni revolucionáři do vyhnanství. Názorové spory mezi nimi vrcholí zkázou lodi.
Slávie – alegorická báseň, Slávie je opět název lodi, na které se shromáždí zástupci slovanských národů, semknou se pod vedením Rusa a přemůžou vzbouřenou posádku
Ve stínu lípy – čtenářsky nejoblíbenější dílo. Obsahuje 7 povídek, vypravěči, představitelé českého venkova, se scházejí pod lipou u hostince a vyprávějí si
Próza:
Vytváří postavu Matěje Broučka – povrchní bojácný a hloupý maloměšťák
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – kritika umělců žijící pouze pro umění beze smyslu pro realitu (lumírovci) i společnosti, která má povrchní názory a nechápe umění
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15.století – román, v němž staví zbabělost a vychytralost svých současníků do proti hrdinství a vlastenectví husitů