Významné české literární skupiny druhé poloviny 19. století

Novinářská činnost

• Psal především povídky a fejetony ( = drobný žánr umělecké publicistiky, který poutavou a vtipnou formou pojednává o nejrůznějších aktuálních otázkách společenského, kulturního i soukromého života)

• Všímal si politického života, reagoval na národní události, zabýval se otázkami sociálními a kulturními, neopomínal ani zážitky z cest

• Žerty hravé i dravé – soubory fejetonů

Próza

• Arabesky – soubor povídek zachycujících zajímavé lidi z okraje pražské společnosti.

• Trhani – rozsáhlejší povídka se sociální tématikou. Čerpá ze života dělníků na stavbě železniční trati, trhani = trhači skály.

• Povídky malostranské – 13 povídek inspirovaných vzpomínkami na rodnou Malou Stranu, na postavy a figurky, které tu prožívaly své každodenní konflikty, osudy humorné a laskavé ( Hastrman), tragické (Přivedla žebráka na mizinu)

• Divadelní táčky – soubor úvah a příběhů z divadelního prostředí

• Prodaná láska – drama, situační komedie

Vítězslav Hálek

• Za svého života oslavován jako největší básník

• Přivydělával si jako soukromý učitel v rodině zámožného pražského advokáta Horáčka, jehož dcera Dorotka se stala Hálkovou celoživotní láskou, manželkou a inspirací

• Věnoval se žurnalistice a literatuře. Od založení Národních listů v nich pracoval jako redaktor, psal hlavně fejetony a literární a divadelní kritiky

• Společenská činnost – působil v Umělecké besedě, redigoval edici původních a přeložených románů Slovanské besedy

• S Nerudou vydával v letech 1865-1872 časopis Květy

• V jeho tvorbě převládá optimismus a snaha harmonizovat vztahy lidí

• Večerní písně – lyrická sbírka plná optimismu, radostí, napsaná zpěvnou formou. Láska je chápána jako nejvyšší hodnota lidského života, otevírá srdce a spolu s krásou přírody dává člověku pocit jistoty a naplnění. Časté je vyjádření nálady večera a noci.

• V přírodě – básně, ve kterých zachytil krásu české přírody s jejími barvami, vůněmi i zvuky. Život v přírodě umožňuje uskutečnit lidskou touhu po svobodě a rovnosti.

• Muzikantská Liduška – příběh nešťastné dívky, která je přinucena k sňatku pro peníze

• Na vejminku – povídka o narušených vztazích mezi otcem a jeho sobeckými dětmi

• Poldík rumař – příběh o pískaři, který se obětavě stará o syna ženy, kterou kdysi nešťastně miloval (Rumař je člověk, který odvážel stavební suť)

• Král Vukašín – drama, tragédie ze srbských dějin 14. století, obhajoba národní nezávislosti. Touto hrou byla zahájena činnost Prozatímního divadla

Karolína Světlá

• Vlastním jménem Johana Rottová, provdaná Mužáková

• Představitelka venkovské i městské prózy

• Narodila se v pražské obchodnické rodině Rottových, v níž se jí dostalo německé výchovy. Teprve její domácí učitel a pozdější manžel Petr Mužák ji seznámil s českým prostředím a českou literaturou

• Umělecké jméno Světlá přijala podle rodiště svého muže – Světlé v Podještědí

• Povídky čerpají z prostředí pražské měšťanské společnosti. Staví se kriticky ke světu, ve kterém se narodila a který dobře znala z domova a z jiných měšťanských salonů, pobuřovalo ji mravní pokrytectví této společnosti, nesmyslná výchova dívek

• tzv. ještědské prózy = Podle jejího názoru je venkovský lid mravně výš než pražská měšťanská smetánka, a proto se snažila zachytit jeho charakter. Hlavní postavou ještědských próz bývá žena, odhodlaná obětovat vlastní štěstí pro blaho jiných.

• První Češka – hrdinka povídky se vzepře rodině a své matce, která ji brání ve vzdělání

• Vesnický román – vypráví o nešťastném manželství a nenaplněné lásce, mravní zásady

• Kříž u potoka – román, hlavní postavou je emancipovaná žena

• Kantůrčice – ústředním tématem této novely je vliv lásky venkovské dívky Enefy k Otíkovi, který za studií v Praze podlehne svodům města, ale díky Enefě se nakonec mravně obrodí

• Frantina – román o selce, která obětuje svou lásku ve prospěch společnosti. Svého milého, o němž se dozví, že je loupežníkem, v předvečer svatby zabije a sama rovněž spáchá sebevraždu