Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Jozova Hanule

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (27,03 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Jozova Hanule Květa Legátová Květa Legátová, vlastním jménem Věra Hofmanová, se narodila 3. ledna 1919 v Podolí u Brna.Vystudovala nejdříve češtinu a němčinu a poté matematiku a fyziku v Brně.Následně působila jako pedagog na konzervatoři v Brně, Gymnáziu Jana Amose Komenského v Uherském Hradišti a několika základních školách na moravsko-slovenském pomezí.Literárně činná byla již ve 40. letech. Až do 60. let psala rozhlasové hry. Patřila k tzv.brněnské rozhlasové škole. V průběhu let bylo natočeno 14 jejích rozhlasových her. Dvě z nich byly zpracovány dokonce jako televizní adaptace. V letech padesátých pak vstoupila do literatury také tvorbou prozaickou, a to několika díly určenými dětem. Vystupovala pod pseudonymemVěra Podhorná. V té době také publikovala texty v časopiseHost do domu (brněnský literární časopis)K literární tvorbě se vrátila po roce 2000. V roce 2001 vychází kniha Želary, za kterou o rok později získala Státní cenu za literaturu.Autorka zemřela 22. 12. 2012 v 93 letech v Praze. Dílo Postavičky(1957) – soubor črt; příběhy ze života dětí, vycházela z příběhů, s nimiž se setkala na moravském venkověKorba Darbová(1961) – román pro děti; spojení dívčího románu a sociální tématiky; Kordula neboli Korda je dcera bohatého statkáře z doby první republiky. Později žije v domě s dělnickými rodinami a na jejich nelehký život, který ji doposud jako dívku z bohaté rodiny zcela míjel, začíná jinak nahlížet. Snaží se pronikat do jejich problémů a celkově se s nimi sblížit.Želary(2001)– ucelený cyklus osmi povídek, který je navzájem propojený jednotlivými hlavními postavami. Děj jednotlivých povídek popisuje osudy obyvatel fiktivní stejnojmenné zapadlé horské vesnice nacházející se v Beskydech na moravsko-slovenském pomezí a jejich bídu v období první republiky.Pro každého nebe(2003) – soubor rozhlasových herPosedlá a jiné hry(2004) – soubor rozhlasových herNic není tak prosté(2006) – čtyři detektivní povídky z českého maloměsta, kde je hlavním hrdinou poručík Ryška.Mimo tento čas(2008)– soubor rozhlasových her Historický a literární kontext Čechy a Morava v období protektorátu Po odtržení samostatného Slovenského štátu 15. 3. 1939, zahájili Němci okupaci zbylého území Čech a Moravy a hned o den později vyhlásil Adolf Hitler Protektorát Čechy a Morava. Byly odstraněny poslední zbytky občanské společnosti, demokratická práva a svobody všech obyvatel protektorátu byly systematicky porušovány. Rozhlas a tisk byly podrobeny cenzuře a národně orientované české spolky a politické organizace byly rozpuštěny (Sokol, Junák, legionářská sdružení atd.). České vysoké školy byly již v roce 1939 uzavřeny, mladí lidé byli posíláni na nucené práce do Německa, Židé a Romové deportováni do koncentračních táborů. Nacisté využívali Čechy jako levnou a zároveň i kvalifikovanou pracovní sílu. Byli proto ochotni k určitým ústupkům: například vůči českým dělníkům užívali zastrašování v kombinaci s uplácením v podobě slušných platů a přídělů nedostatkového zboží (tuky, cukr aj.). Okupanti tolerovali lehčí nepolitické formy zábavy, klasickým příkladem je literatura a film. Právě v období protektorátu byla natočena řada dodnes populárních a reprízovaných filmů s hereckými hvězdami, jakými byli Adina Mandlová, Lída Baarová, Vlasta Burian či Jaroslav Marvan. Mimořádně populární byly sentimentálně laděné nacionálně orientované filmy přibližující život významných osobností české historie (František Kmoch) nebo zfilmované oblíbené romány (Babička, Jan Cimbura). Ke každodennosti protektorátu patřil přídělový systém, dvojjazyčné nápisy, přejmenovávání ulic či třeba konfiskace zvonů k válečným účelům. Postupná germanizace doprovázená rasovým výzkumem byla předzvěstí tzv. konečného řešení české otázky, v jehož rámci mělo dojít k poněmčení, vysídlení či likvidaci obyvatelstva na základě rasy a politického smýšlení. K tomu však nedošlo především díky hospodářské situaci, která vyžadovala pracovní nasazení českého obyvatelstva. Protektorát de facto zanikl s koncem 2. světové války, v květnu 1945. Literatura reflektující 2. světovou válku Mezi světové autory, kteří reflektují druhou světovou válku patří: Erich Maria Remarque – Jiskra života; Čas žít, čas umírat Michail Šolochov – Osud člověka Anna Seghesová – Sedmý kříž Heinrich Böll – Kdes byl Adame? Robert Merle – Smrt je mým řemeslem Patrik Ryan – Jak jsem vyhrál válku William Styron – Sophiina volba Joseph Heller – Hlava XXII James Clavell – Král Krysa Pierre Boull – Most přes řeku Kwai Kurt Vonnegut – Jatka č. 5 Anna Franková – Deník Anny Frankové Mičihiko Hačija – Deník z Hirošimy Reflexe v české literatuře se dělí do několika vln. První vlna byla psána hned po válce. Podávala o ní očité a bezprostřední svědectví. K prozaickým dílům se řadí: Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce – sesbíráno z motáků, autobiografické zážitky účastníka komunistického odbojeJan Drda: Němá barikáda – 11 povídek, zachycují okupaci, Heydrichiádu, květnové povstání (hrdinové x kolaboranti) 2. vlna se objevila v 50. letech a trvá de facto až do dneška. Objevuje se zde psychologická analýza a zkoumá se dopad na lidské osudy. Představiteli jsou: Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma – shakespearovsky zakázaná láska studenta Pavla a Židovky Ester poznamenaná válkouArnošt Lustig: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – inspirováno skutečnou událostí, zajetí Židů na Sicílii, nacisté je využijí a pošlou do plynu, Kateřina Horovitzová sebere odvahu, vytrhne dozorci zbraň a zastřelí ho, i když marněBohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky – mladý železničář Miloš Hrma se hrdinsky rozhodne zničit vlak dodávající Němcům zbraně; Obsluhoval jsem anglického králeJosef Škvorecký: Zbabělci – dospívání a lásky Dannyho Smiřického, děj situován do posledních několika dní okupaceOta Pavel: Smrt krásných srncůLadislav Fuks: Spalovač mrtvol; Pan Theodor MundstockLudvík Aškenázy: Vajíčko Česká literatura po roce 1989 Roku 1989 došlo k velkým politickým změnám, nejen v Československu, ale i v celé Evropě, socialistický tábo

Témata, do kterých materiál patří