Karel Havlíček Borovský - Křest svatého Vladimíra

Zpěv V. – Bezbožnost v Rusích: Lidé jsou nyní bez Boha – jejich životy se však nijak výrazně nemění, vše funguje jako dříve, akorát přestávají platit desátky v kostele, tím pádem je církev brzy na mizině.

Zpěv VI. – Audience: Všichni lidé z církve přijdou k panovníkovi a vysvětlí mu svoji situaci. Chtějí nového Boha, je jim jedno jakého – hlavně, aby měl moc nad sedláky, kteří nyní nic neplatí. Car jim slíbí, že situaci bude řešit.

Zpěv VII. – Ministerská rada: Ministři se navzájem radí o novém Bohu, každý má své vlastní podmínky a návrhy, podle funkce, kterou zastává.

Zpěv VIII. – Kamarila: Carova kamarila se skládala hlavně z žen – jeho milenek, kterých měl hodně. Z toho vyplynula spousta nátlaku – car posléze začal litovat toho, že nechal Boha utopit. Večer si Vladimír stěžuje svému lokaji Matesovi, který byl jeho hlavním rádcem. Proto Mates běžel ještě ten večer do redakce, kde vzkázal, že má být ihned napsán konkurz na nového Boha. Následující den o tom všichni vědí a zájemci (i ze zahraničí!) se připravují.

Zpěv IX. – Jezovitský Marš: Autor zde vtipně doplňuje známě, latinské církevní písně a hymny. Vatikán pošle všechny zájemce (Jezovity) do Kyjeva. Ti si chtějí užívat – jíst a spát s děvčaty, chtějí toho mít sami co nejvíce a druhým nedat nic – autor to kritizuje.

Zpěv X. – Konkurs: Do Kyjova se sjíždějí všichni kandidáti, kteří se navzájem haní – každý z nich chce vyhrát, přišly konkurovat i sekty. Nejvíce se však dařilo dohazovačům – ti byli nazýváni jako „boží metly“.

Lyrický subjekt: Je vcítěn do Peruna, ale zároveň do děje nijak výrazně nezasahuje.

Jazyk:

• Vulgarismy (hubu, se**, hov**, sviňák, …)

• Lidové a nespisovné výrazy (vejskali, flašek, zejtra, špejchar (=sýpka), sežere, katě, športle (=vedlejší příjmy úředníků), deputát, čekoláda (=čokoláda), brabenci (=mravenci), vomeldovat (=ohlásit), litanie (=výčitky), juristé (=právníci), lutriáni (=luteránští evangelíci), Špimberk (=Špilberk), Vávra (=hlupák), sprostý (=prostý), prebenda (=důchod spojen s církevním obřadem), deputát (=příjem, mzda v naturáliích)

• Archaismy a historismy (pekýlek (=pekelec – místo mezi zdí a pecí), lavičník (=hadr), katané, žandarmové, kamarila (= vlivná skupina osob ovlivňujících rozhodující osobnosti), keser (=ruční síť na ryby), špejchar (=sýpka), desátky (=povinná dávka poddaných z polní úrody), štola (=poplatek za církevní úkon), ofěra (=dávání darů při mši), Kufstein (=státní věznice v Tyrolsku), humno (=místo, kde se mlátí obilí), mořdíř (=nástroj na střílení při oslavách), žandarm (=četník), po (=pravoslavný kněz), diákon (=pomocník faráře), kantor (=chrámový zpěvák a učitel), tambor (=vojenský bubeník), kalkant (=ten, kdo šlape na měchy u varhan)

• Poněmčené výrazy (flügel – adjutant (=křídelní pobočník), špás, kumst, Širaz tümbekia (tumbaki = tabák z vodní dýmky, Širáz = město v Íránu), štokhauz (=věznice), patrontaše, Richt euch (=Zde: v řadě), špendýrovat (=dopřát si), špendáže (=dary), žandarm (=četník), pacht (nájem), multiplicírovat (=násobit)

• Latinské modlitby a výrazy (alterace (=rozčilení, rozpaky, potíže), licitace (=dražba), potentát (=vládce, panovník), nace (=národ), interkalár (=mezidobí – kdy nějaký úřad není obsazen), kontraktně (=smluvně, smlouvou), erár (=státní pokladna), suborbinace (=podřízenost), ad latus (=ku pomoci), votum (=přání, balíček), regrace (=legrace), kondice (soukromé vyučování), akcidence (=vedlejší příjem duchovních), puncto sexti (=co se týče 6. přikázání – Nesesmilníš!), diktýrovat, Lacrimae Christi (=slzy Kristovy – druh italského vína), protekce (=ochrana vlivné osoby), diktýrovat, latinské církevní písně a hymny ve zpěvu IX.