Karel Havlíček Borovský - Křest svatého Vladimíra

• Další cizojazyčné výrazy (Širaz Tümbekia – tumbaki = tabák do vodní dýmky, nargilie – nargilé = vodní dýmka oblíbená u Mohamedánů, derviš (=Mohamédský mnich), metreska (=vydržovaná milenka), šulem (hebrejsky: mír, pokoj s tebou)

• Groteskní nadsázka, ironie (groteska =využití jevů vzájemně se vylučujících, z čehož vyplývá komika, která má důležitější roli než samotný děj, zápletky, atd..)

O Autorovi, vlivy na jeho tvorbu:

• Narozen 1821 v Borové v zámožné kupecké rodině, umírá 1856

• Studoval filozofii v Prze, poté vstoupil do kněžského semináře (chtěl být vlasteneckým knězem) – odtud však vyloučen → pracoval jako vychovatel u univerzitního profesora v Moskvě – ohromen ruskými poměry → později využil v tvorbě

• V dubnu 45 zpět do Čech, 1948 redaktorem Národních novin a poslancem říšského sněmu → jeho satiry větší ohlas než projevy politiků → zakladatel českého politického novinářství

• překládal Gogola (Mrtvé duše)

• Politický deník Slovan v Kutné hoře → ocitl se před soudem (Bachovský absolutismus v Čechách)

• 1851 odvezen do vyhnanství do Brixenu, zde 3 roky, domů jen na návštěvu, Němcová a Palacký se k němu veřejně hlásili, ostatními odmítán

• Tvorba:

  • Obrazy z Rus – publicistická próza, zdůrazňuje zaostalost a špatné národnostní poměry

  • Tyrolské elegie (1852, vydáno 1870) – o jeho zatčení a dobrodružné cestě do Brixenu a životě ve vyhnanství

  • Křest svatého Vladimíra (1848-54) - jeho nejrozsáhlejší dílo, dotýká se praktik i podstaty absolutismu a smyslu náboženství

  • Král Lávra (1854, vydán 1870) - námět v německé pohádce, která v sobě ukrývá satirickou kritiku omezených vládců, kteří jsou schopni jakékoliv špatnosti, jen aby si udrželi autoritu. Špatná je ale i oddanost a slepá poslušnost poddaných.

Literární/obecně kulturní kontext:

• 30. – 50. léta 19. století → 3. etapa Národního obrození (Palacký & Rieger – austroslavismus) + zánik feudalismu, příchod kapitalismu, osvícenství, německá literatura

  • Romantismus a biedermeier

    • K. H. Mácha (Máj)

    • Puškin (Evžen Oněgin)

  • Kritický realismus → pravdivý obraz skutečnosti, bez idealizace

    • K. J. Erben (Kytice)

    • B. Němcová (Babička, V zámku a podzámčí)

    • K. H. Borovský

Závěr + osobní hodnocení:

Knihu vydalo v roce 1958 Státní pedagogické nakladatelství v Praze. Kniha se mi zdála celkem nadčasová, přestože námět byl čerpán již z počátku 12. století, a dílo je z literárního hlediska řazeno do 4. fáze Národního obrození – tzn. do 50. let 19. století.