Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Puškin - Evžen Oněgin

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (22,13 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

A. S. Puškin – Evžen Oněgin Literární druh a žánr:poezie,lyricko-epické dílo, román ve verších Celkové téma:Obraz ruské společenské smetánky na počátku 19. století Hlavní téma:Osud mladého a lehkovážného šlechtice, ovlivněného láskou, která se obrátila proti němu Myšlenky a motivy: Láska: bouřlivá, věčná (Lenský) x naplánovaná, účelová (Evžen) x neopětovaná (Taťjana)Zrazené přátelství→ motiv poutníkaTouha po klidu na venkově (Taťjana) x touha po zábavě (Evžen)+ Platonická láska Časoprostor:Petrohrad,Moskva, Oděsa a ruský venkov v 19. století Forma: Rým: střídavý (ABAB)Veš: vázaný, pravidelný počet slabik v jednotlivých strofách (nejčastěji 8/9)Počet veršů ve strofách: 14Stopa: trochej Kompozice: Zrcadlová(venkov - město, Olga - Taťána, Oněgin - Lenskij, společnost - jedinec).Dílo rozděleno do osmi hlav, ty jsou dále děleny do kapitol, označených římskými číslicemi: Hlava první: motto z básně První sníh (1917) Hlava druhá: motto ze Satir – v překladu: „Ó ves!“ – slovní hříčku převzal od Bievriana, ze sbírky anekdot a aforismů (Paříž, 1771) Hlava třetí: motto z básně Narcis (1767) Hlava čtvrtá: motto výrok fr. politika J. Neckera (1818) Hlava pátá: motto z balady Světlana Hlava šestá: motto z básně A. Giacomo Colonna (Canzoniere) Hlava sedmá: motto: Hoře z rozumu (Dmitrijev – Osvobození Moskvy, Baratynskij – Hodokvasy) Hlava osmá: motto z básně věnované lady Byronové (1816)Na konci knihy se nachází úryvky z Oněginova putování a poznámky autora Postavy: Evžen Oněgin – hlavní hrdina románu, mladý, lehkovážný, sebevědomý, umí hrát na city→ v lásce vždy dosáhne svého, což se mu časem zprotiví→ stane se uzavřeným, nespolečenským a osamělým, během románu se vyvíjí a zrajeTaťjana Larinová – hlavní hrdinka románu, tichá, plachá a uzavřená, ale toužící po lásce, kterou prožívá velmi emocionálně – nedokáže své chování v zamilovanosti ovládatOlga Larinová – mladší sestra Taťjany, veselá, společenská, rozumnáVladimír Lenský – mladý básník, oplývající fantazií a ideály, věří v lásku pravou a věčnou, je ochoten pro ni obětovat cokoli Lyrický subjekt:Představuje samotného autora, je subjektivní→ s hrdiny soucítí, občas je i kritizuje, popisuje jejich rozpoložení, nálady, úspěchy i nezdary. Děj: Hlava první:Děj se odehrává v Petrohradě, Evženově bydlišti, kde je znám jako svůdce žen, „lev salónů“. Všemi je obdivován, proto žije od jednoho večírku ke druhému. Za nějaký čas ho však tento život omrzí, proto se rozhodne přestěhovat se na venkovský statek, který převezme od mrtvého příbuzného. Hlava druhá: Evžen se seznamuje s venkovským prostředím, Lenským, který se, navzdory zcela odlišné povaze, stane jeho druhem, a také rodinou Larinových, kde ho upoutá zamlklá dívka Taťjana. Lenský se zamiluje do její mladší sestry, Olgy. Hlava třetí a čtvrtá: Evžen s Lenským jezdí na pravidelné návštěvy k Larinům. Taťjana se zamiluje do Evžena. Napíše mu dopis, kde mu vylíčí své city. On ji odmítne ze strachu, že by ho po čase omrzela, stejně jako všechny ženy, které dosud poznal. Věděl však, že je na ní něco zvláštního, něco, co ho k ní táhlo, přesto se rozhodl se s ní už nestýkat. Taťjana to těžce nese – nedokáže ho vyhnat z hlavy. Hlava pátá: Popisuje Taťjanino rozpoložení přes Vánoce a ruskou zimu, kterou tráví sněním, touláním po lese a věštbou osudu, což jí pomáhá v jejím utrpení. Jeden den přijede Evžen, který se snaží svést Olgu, které se jeho dvoření na krátký čas zalíbí. Tím si proti sobě Evžen poštve Lenského a zmate Taťjanu, která jeho chování nerozumí. Hlava šestá: Lenský vyzve Oněgina na souboj, ve kterém Evžen svého nejlepšího přítele zabije – pár vteřin nato nedokáže pochopit, proč to udělal. Stáhne se proto do ústraní, dny tráví četbou a přemítáním o svém osudu. Hlava sedmá:Taťjana se rozhodne Evžena navštívit, ale jeho dům je prázdný. Olga se vdá a opustí domov. Rodiče si dělají starosti, aby Taťjana nezůstala na ocet, proto se matka rozhodne jet s ní do Moskvy, kde je spousta příležitostí, jak ji provdat. Přespávají u příbuzných, chodí na plesy, kde Taťjana trpí a nikdo si jí moc nevšímá. Oněgin se v tu samou dobu toulá po světě, aby zahnal vzpomínky na venkov. Hlava osmá:Oněgin zavítá na ples, kde spatří po letech Taťjanu, vdanou za generála, který je jeho dávným přítelem. Pozve ho tedy k nim domů. Taťjana za ty roky zmoudřela a se svým novým životem se smířila, proto na sobě žádné city k Evženovi nedává znát – chová se k němu laskavě, mile, ale s odstupem. Evžen zjistí, že ji stále ještě miluje. Navštěvuje jejich dům každý den, ale nemá odvahy ani příležitosti, aby ji oslovil. Napíše jí tedy dopis. Najde Taťjanu, jak se nad ním sklání a máčí ho v slzách. Jakmile ho spatří, vzhlédne a vyčte mu, jak se k ní před lety zachoval – jak jí kázal, když mu vyznala svou lásku. Ona že tehdy mlčela, teď ať tedy mlčí zase on. S nehraným klidem mu upřímně řekne, že ho stále také miluje, že není proč a komu lhát. Že by dala vše za prostý, venkovský život. Osud ji však zavál jinam. Nyní má manžela, kterému zachová věrnost. Evžen stojí jako omráčený. Do pokoje vstoupí Taťjanin manžel. Zde se autor loučí s hlavním hrdinou a celým jeho příběhem. Jazyk: spisovný, cizí slova AJ a Fr (spleen, roast-beef, monsieur, chanson,…), antická mytologie (zora – bohyně krásy), poetismy (vesna = jaro)občas přímá řeč („Co naplat“, slyší v úžase sekundanta, „zabil jste ho.“)Tropy: Přirovnání: jako kámen mlčí, jako socha,… Metafora: dobře zpívat z jiných not, područí neviditelných, pevných pout,… Personifikace: stín povstane, zima vykouzlila sníh Epiteton: zlý šerosvit, jitřenka věčné temnoty, sladký jed, chmurné sosny, v magickém strachu, kolébka jitra, úsvit kvapivého žití, stín krvavého fantomu,… Hyperbola: Nepohne její lhostejností, kdyby stál před ní bez hlavy,… Gradace: slzy, slzy bez konce,… Enumerace: poklony, vtipy, příkazy,…Figury: Aposiopese: Je jí on…? Anafora: Kdyby tak věděl…Kdyby se dověděla Táňa,…Na nový román – málo ctnostný…Na čaj…Na vkus žen – ve všem málo pestrý,… Polysyndeton: mam a klam a ruch a rej,… O autorovi,

Témata, do kterých materiál patří