Král Lávra

Obrazy z Rus – cestopis

·literární druh

Epika

·literární žánr

Satirická báseň s pohádkovými motivy, končící ponaučením jako bajka

·literární forma

poezie

téma:Tajemství krále Lávry, nesmyslné množství smrti kvůli strachu a hlouposti jednoho krále (oslí uši- politický symbol)

časoprostor:

prostor: královský dvůr, les, Irsko

čas: před dávnou dobou

časoprostor odráží náladu posatv- bezmoc

tyranie rakouské nadvlády a bezmoc poddaných, mocní mohou cokoli, lid je bezbranný - popis dění kolem sebe

kompozice:

jedna báseň, sloky, verše

dílo začíná od začátku, končí šťastně- už se nezabíjí, král může chodit odkrytý

typ vypravěče

er-forma, vševědoucí vypravěč, oslovuje čtenáře, komentuje dění, dává rady

,,Není každá vrba jako Viklovská,

ani každá basa jak Červíčkovská:

a když tě co na jazyku svrbí,

našeptej to jen do staré vrby,

dceruško drahá."

Postavy

Král Lávra – dobrý panovník, nechce, aby nikdo věděl jeho tajemství – stydí se za svoje uši

Kukulín – holič, čestný, spravedlivý, bojácný, smířený s osudem, utrápený potřebou se svěřit

Kukulínova matka – vdova, milující matka, která zachránila syna před šibenicí

muzikant Červíček – hrál na basu a ztratil kolíček

typy promluv

monolog krále,pásmo vypravěče, přímá řeč

veršová výstavba

Báseň má 34 strof po 7 verších

1. a 3. verš se nerýmuje, rýmové schéma – ABCBDDB

Verš přerývaný (ABCB)

Verš dlouhý (cca 11 slabik) -> epika

v posledním verši 5 slabik

Literárně-historický kontext

kontext autorovy tvroby

2 roky před smrtí

tvořil v 30.- 50. létech 19. století

·tematicky podobné dílo

Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra – ostré vystupování proti vládě

Starověké báje a pověsti- Midas- Eduard Petiška

·určení dalších autorů stejného um. směru

Josef Kajetán Tyl (1808–1856)

dílo:Strakonický dudák,Dekret kutnohorský,Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka,Poslední Čech – kritika od Borovského

¨

Karel Jaromír Erben (1811–1870)

dílo:Prostonárodní české písně a říkadla,Kytice z pověstí národních

Božena Němcová (1820–1862)

Literární směr

Česká literatura 1. poloviny 19. století (počátky realismu v české literatuře)

- hledání východiska z krize světa

- důraz na národ, vychází z lidové tvorby a přetváří ji

- prolínání romantismu s realismem – venkovská próza, idylické dětství, sny o lepším světě s harmonickými lidskými vztahy (Němcová)

- potřeba vlastenectví s funkcí literatury ve vztahu ke společnosti. Hájení demokratických zásad proti vládě a církvi. (Havlíček)

generace národních buditelů- Národní obrození

Romantismus

Romantismus je literární směr i životní postoj, jenž nastupuje po osvícenství a racionalismu, tedy na začátku 19. století.