Král Lávra

román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj

autoři se vyhýbají minulosti, upřednostňují současnost (ale v některých případech na minulost odkazují, je-li jejich cílem poukázat na lepší současnou společenskou situaci)

nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy apod.

Národní obrození

probíhalo v rakouské monarchii v letech 1770–1848, za hlavní cíl si dávalo oživit samotný český jazyk a motivovat český národ k větší uvědomělosti

období formování novodobého českého národa = „vzkříšení národa“

v Čechách chyběla třída, jež by radikálně prosazovala národní požadavky (v Polsku a Uhrách to byla šlechta, ve Francii měšťanstvo)

u nás byli lidé chudí⇒ nemohli radikálně prosazovat národní požadavky⇒ opatrný ráz

podmínky pro vznik národního obrození: působení osvícenství v mírné podobě, kterou prosazoval Josef II.⇒ josefínismus

Periodizace národního obrození

fáze národního obrození: obranná (konsolidační) – 80. léta 18. století až počátek 19. století⇒ převážně vědci

fáze národního obrození: ofenzivní – počátek 19. století až konec 20. let 19. století⇒ vědci a básníci

fáze národního obrození: vyvrcholení obrozeneckých snah – 30. až 50. léta 19. století⇒ Palackého generace

První fáze národního obrození

Obrana národa a jazyka českého, první pokusy o vytvoření knih o českých dějinách. Nejvýznamnější osobnost: Josef Dobrovský.

Cíle: čelit germanizaci, obnovit český jazyk, sestavit slovníky, gramatiku, ustálit český jazyk

Druhá fáze národního obrození

Cíle: vlastenecká a estetická výchova, rozšíření slovní zásoby češtiny – slovníkářství, vytvořit z českého jazyka náročnou literaturu

Heslo: čeština jako vyučující jazyk na gymnáziích

literatura nahrazuje politiku, existuje cenzura na dovoz knih a novin ze zahraničí a na vydávání knih nových

uzákoňuje se spisovná čeština

snaha vytvořit umělecky náročnou literaturu

Třetí fáze národního obrození

Doba mezi dvěma revolucemi (1830, 1848), odpor k útisku, absolutismu. Literatura se sbližuje s životem a začíná v ní převládat romantismus. Rozkvět poezie, venkovské prózy, satiry, publicistiky a divadla.

Období vítězství národního obrození.

inspirace díla:o králi Midasovi (Starověké báje a pověsti)

Na samém začátku geneze Havlíčkova Krále Lavry je jedna ze dvou starých

řeckých midasovských pověstí o králi, který rozhodl umělecké utkání mezi

Apollónem a Panem ve prospěch Panův a byl nespokojeným bohem potrestán

oslíma ušima. Své trapné poznamenání pečlivě ukrýval pod krá

lovskou tiárou, až je prozradil holič, který nedovedl tajemství královo

zachovat a našeptal je do vyhrabané jamky. Rákosí, které z ní vyrostlo,

však tajemství svým šumotem prozradilo.