Krysař

A krysař zapískal na svou píšťalu, nebyl to však tenký, tlumený tón, kterým vábil myši. Zvuk zněl plně a mocně, srdce při něm prudce zabušilo. Šílená slyšela zvuk píšťaly a její smích zchladl, rozplakala se a šla za krysařem. Všichni šli za krysařem. Jeho píšťala rozněcovala jiskry, dávno uhaslé popely, vracela dávno zašlé a zapomenuté. Stále rostl počet těch, kteří šli za krysařem. Nejdřív zpíval o hříchu a mnohé zradě, o neřesti a kalu, o bídě i únavě a potom se píšťala opět rozjásala. Všichni pochopili, šlo se do země sedmihradské a každý se těšil na lepší život.

Jediný, kdo nešel byl Sepp Jorgen, ten stál a nehápal. Viděl jdoucí dav, slyšel slibující a toužící zvuky. Ale necítil s davem, píšťala k němu nemluvila. Zástup ho minul, jako ho dosud všechno minulo. Průvod opustil Hammeln, začal stoupat po svazích hory Koppel. Neúnavně zněla krysařova píšťala. Píseň krysařovi píšťaly očistila krysařovu bolest, očistila myšlenku na Agnes. Cesta byla jasná a jasný byl i cíl. Toužil dostihnout Agnes, která touto cestou šla. Krysař stál nad propastí, chmurnější. Mocně a slavně zněla jeho píšťala. Každý klopýtal cestou, a jak kráčeli, náhle se před nimi otevřela propast, nikdo z nich se nezastavil. Nakonec i sám krysař hledal bránu v propasti. Zda došli do země sedmihradské není však jisté.

Rybář Jorgen pluje po řece. Ještě nechápe, ale začíná tušit. Je ticho, ale mělo by zvonit k požehnání. Po březích se nikdo neprochází. A Sepp Jorgen, kteý tušil, začíná chápat. Vzpomíná na průvod, který šel za krysařem. Jorgen se chopil vesel a zamířil ke břehu, přivázal loď a jde k Hammelnu, kde je všechno prázdné a pusté. Zvuky krysařovy píšťaly ožily v jeho paměti, zaniklé tóny ho teprve nyní podmaňovaly. A rybář kráčel po stopách krysaře. Kráčel a myslel, že slyší zvuk píšťaly.

Slyšel vše, co slyšeli lidé z Hammeln. Ale již takřka na odchodu z města slyšel něco, co neslyšeli odešlí. Otevřeným oknem tichého domku k němu zněl pláč dítěte. Nebyl posledním člověkem v Hammeln. A Sepp Jorgen to pochopil. Nevěděl, co může pro dítě učinit. Vzal dítě do své náruče, bylo to děvče. Bolest a touha pudily Jorgena na horu Koppel, za ostatními, za krysařem. Rychle stoupal k hoře, už stál u brány a pod ním se rozprostírala propast. Už byl rozhodnut vydat se do propasti, do země sedmihradské. Ale stalo se něco zvláštního. Křik dítěte překonal zvuk krysařovy píšťaly. Dítě nevědělo nic o sedmihradské zemi. Pláč dítěte dojal Jorgena a překonal jeho touhu. Jorgen bezmocně pokynul rukou a rozloučil se s propastí. Potom odešel hledat ženu, která by dala napít dítěti.

Symboly:

• Píšťala – symbol moci

• Krysy – přetvářka, společenská špína

• Sedmihradské královský – symbol splněných snů, symbol ráje

• Sepp Jorgen – symbol čisté duše – dá přednost dítěti

• Dítě – symbol nového života