Literární interpretace - Hamlet

1. VLASTNÍ NÁZOR

Jak už tu bylo zmiňováno, Hamlet se liší nejen od antických tragédií, kde osud řídí bohové, ale i od ostatních tragédií Williama Shakespeara. Zatímco jiné jeho hlavní postavy působily katastrofu kvůli ukvapeným rozhodnutím, Hamlet zavinil onu krvavou událost svojí rozvážností a váhavostí. Kvůli požadavkům, jež si kladlo jeho srdce, se připravil o vladařskou budoucnost a na místo toho se zbavil zřejmě věčného pozemského žalu. Až s podivem si nevědomky sám stražil nástrahy opatrným stražením nástrah na druhé. Což svědčí o tom, že Hamlet je jako dílo dějově i jazykově plný paradoxů. To asi shrnuje jeho slavný monolog „Být, nebo nebýt“.

Rozhodně bych knihu doporučil lidem na všech místech světa, jelikož Hamlet je kniha věčná a všeobecně platí pro všechny mocnosti. Hluboké filosofické úvahy mísící se s až děsivými zvraty a obraty postav jsou nejen perfektní pro divadelní zpracování, ale i pro pochopení hrůz mocichtivosti (de facto hlavně od středověku rozšířené vlastnosti). Srdce mě nepřestalo tepat, již od začátku bylo jasné, že k něčemu muselo dojít. Hamlet by vydal na ještě další literární interpretace, ovšem ty k ničemu moc neposlouží. Je to taková kniha, kterou si každý vyloží jinak, avšak jádro problémů je jasně dané.

Tento spis mě nadchl celý, nemám žádný oblíbený úryvek a nechce se mi vypisovat celý obsah knihy, jež je výborně napsaná a precizně přeložená. Za to jsem Martinu Hilskému možná asi vděčnější, neboť jsem takhle dílu i přes složité obraty porozuměl.

1. Použitá literatura:

• Shakespeare, W. (překlad Hilského, M.): Hamlet. Nakladatelství Academia: Praha. 2009

• http://www.spisovatele.cz/william-shakespeare

• https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Shakespeare