Literární pojmy

I

Ich-forma a er-forma:

A) Ich-forma(z něm.) = označení pro vyprávění v 1. os. č. j.

B) Er-forma(z něm.) = vyprávění ve 3. os. č. j.

Inverze= lit. figura, která spočívá v nezvyklém řazení slov (oproti běžnému jazyku).Např.:Znám já mnišku, v závoji když kráčí(F. Villon,Balada o drobnostech) - sloveso je oproti běžnému pořádku na konci a na nezvyklém místě je také spojka.

Ironie(z řečtiny) = patří mezi literární tropy a její princip spočívá v tom, že se slova nebo výroky použijí v opačném významu, než je běžné. To, že jde o ironii, poznáme pouze z kontextu. Mezi výsostně ironické autory patřilinapř.:Voltaire a H. Heine.Sarkasmus je velmi silná ironie.

K

Komedie(z řec. kómódíá- zpěv veselého průvodu) má svůj počátek ve zpěvech boha Dionýsa. Tragédie a komedie jsou dva základní dramatické žánry. Komedie je veselá divadelní hra, která ukazuje životz jeho směšné stránky. S nadsázkou zesměšňuje špatné charakterové vlastnosti a negativní jevy ve společnosti. Děj obvykle spěje k dobrému konci. Autory komedií bylinapř.:Aristofanes, Plautus, n. Machiavelli (Mandragora),L. de Vega, W. Shakespeare a Moliére.

Kompozice(z lat.compositio - skládání) = způsob, jak je umělecké dílo uspořádáno. Obvykle mluvíme o kompozičních postupech, kterých je velké množství a můžou se navzájem prolínat (např.: chronologický, paralelní, řetězový, kontrastní, numerický, barevný kompoziční postup apod.). Srov.rámcové vyprávění.

L

Literární druh= uměl. díla lze rozdělit na tři zákl. druhy:lyriku, epikua drama. Nověji je možné třídit uměl. díla také na poezii, prózu a drama. Literární druhy se dále dělí na žánry.

Literární žánr(z franc. le genre [l žánr]- rod, druh) je skupina děl v rámci literárních drujů, které se vyznačují společnými znaky (podobnou kompozicí, tématem, formou, obsahem, rozsahem atd.). Žánry je možné dále dělit na žánrové formy a varianty. Žánrem jenapř.:epos, román, balada, sonet, žánrovou variantou ej např.: hrdinský epos, milostný román, villonská balada, historická hra, komedie pláště a dýky žánrovou formou jenapř.:román v dopisech, kronika, deník.

Lyrika(z řec.lyrika melé- lyrou dopravázané verše) = 1 ze zákl. lit. druhů(vedleepiky adramatu).Vyjadřuje především pocity, dojmy, nálady a názory hrdiny (přesněji lyrického subjektu), který často splývá s autorem. Od epiky se liší tím, že je nedějová, a od dramatu tím, že je především monologická. Lyrika je bohatě žánrově rozrůzněná (např.:píseň, óda, epigram, sonet, balada) a její jazyk využívá zvláštního uspořádání grafického i rytmického (např.:strofa, verš, rytmus, stopa) a obrazných pojmenování (např.:tropy a figury).

M

Metafora(z řečtiny, přenesení) patří mezi nejčastější lit. tropy. Je to obrazné pojmenování založené na vnější podobnosti. Snaží se zasáhnout představivost čtenáře a staví na jeho zkušenostech a úsudku.Příklad: ze sport. prostředí:ani druhý střelec se nemýlil(myšleno trefil se, dal gól). Smísily se tu podobné významy slovestrefit seanemýlit se. Básnickou metaforou jenapř.:verš moře světel v dáli(V. Nezval).