Národní obrození - 1. fáze

Různá, obvykle 4 etapy , odpovídají hospodářské, politické, kulturní a společenské situaci

1.fáze – obranná, vědecká 1774 – 1800 klasicismus, osvícenství, absolutistické reformy

2.fáze – ofenzivní, jazyková 1800 - 1830, napoleonské války, empír, rozkvět literatury, preromantismus

3.fáze - vrcholná 1830 – 1848, narůstání revolučních sil, revoluce, program austroslavismu (Palacký) romantismus, biedermeier,

4.fáze - 1848 - 1850 Bachův absolutismus – otlačení národnostních snah, relismus

Vrchol národnostních snah – výstavba a otevření Národního divadla (1881, 1883)

1.fáze – obranná (do konce 18. století) – proti germanizaci jazyka a kultury

klasicismus - generace vědců, lidový proud, počátky českého divadla, počátky českého obrozeneckého básnictví

Oslabení katolické církve (toleranční patent) uvolnilo cestu vývoji osvícenské vědy a obrozenecké kultury, obnovení českého jazyka (vzorem buditelů byla veleslavínská čeština)

- hledání obsahu pojmu vlastenectví, literáti a divadelníci – střední měšťanské vrstvy – obracejí se na české obyvatelstvo

- zaměření na minulost, vyzdvihování velikosti, slávy, skepse vůči současnému stavu, budoucnosti, lamentace nad úpadkem

OBRANY – vznosné články – slavná minulost, nářek nad současností – hodnocena jako bezpráví

Vzor Obrana jazyka slovanského, zvláště českého – Bohuslav Balbín 1672- 73, tiskem až 1773

Karel Ignác Thám - Obrana jazyka českého proti zlobivým jeho utrhačům

generace vědců (Gelasius Dobner, František Martin Pelcl, Josef Dobrovský)

Gelasius Dobner 1719-1790 - zakladatel novodobé české historiografie a propagátor kritické metody v dějepisectví, vydával staré dokumenty

- kritický rozbor a opravy Kroniky české Václava Hájka z Libočan

František Martin Pelcl 1734-1801 - český osvícenský historik, dějepisec, první profesor českého jazyka na pražské univerzitě – od r. 1793

Kritický přístup k pramenům, srovnávání

Nová kronika česká , 4 díly – česky, první obraz národních dějin, vědecké historické dílo

Základy gramatiky české - německy

Josef Dobrovský 1753-1829 – kněz („modrý abbé“), nejvýznamnější osobnost počátků obrozenecké vědy, jazykovědec, slovníkář, literární historik, slavista

-dovršil úsilí osvícenských učenců o pravdivé poznání minulosti, zasáhl do sporů o pravost Rukopisů

-položil základy k novočeskému spisovnému jazyku a k jeho ustálení a zdokonalení, základy slavistiky

- teoretický základ pro verš 19. st.

Zevrubná mluvnice jazyka českého 1809 – první vědecká mluvnice, gramatický základ nové češtiny, návaznost na humanistickou češtinu Kralické bible, klíčové dílo pro ustálení normy spisovné češtiny (slovní zásoba, sl. druhy, skloňování, časování, vzory, koncovky, psaní i-y po měkkých, tvrdých a obojetných souhláskách