Povinná četba - Hašek, Jaroslav - Osudy dobrého vojáka Švejka

Vnější kompozice volně řazené epizody Vnitřní kompozice

- řetězová (stejný hlavní hrdina)

- nedějová forma

- dvě protipólné roviny – chaos a absurdita válčícího světa x živelná a

optimistická postava Švejka

JAZYKOVÝ PLÁN: Jazyk. prostředky

Lidový, čtenářsky přitažlivý jazyk, hovorové obraty, vulgarismy, vojenský slang, germanismy, přechodníky (archaismy)

dokumentaristické postupy - citace písní, vědeckých spisů, rozkazů apod.

Tropy a figury satira, ironie TEMATICKÝ PLÁN: Téma, motivy

Téma: ironický obraz války, byrokracie rakouské monarchie

Motivy: život obyčejných lidiček, nejvšednější den pražské ulice,

Časoprostor Praha, Čechy, Děj (fabule, syžet) Typ vypravěče / lyrický subjekt

Vypravěč (v próze) = mluvčí, jenž podává příběh čtenářovi.

- podle gramatické osoby: ich-forma, er-forma

- podle vyprávěcí roviny: vševědoucí vypravěč, personální, neosobní

Postavy

Josef Švejk

- prosťáček? vychytralý šibal?

- úředně potvrzený blb (se vším ochotně souhlasí) x jako hlupáci jsou

charakterizováni spíše příslušníci rakouské armády z řad vysokého

důstojnictva (např. baron von Zillergut)

- velmi jednoduchá postava, možná právě proto až příliš složitá

= literární typ (obdobně Harpagon, Don Quijot…)

- švejkovina = 1) jednání, při němž je popírán smysl každého řádu,

disciplíny, je to negace odpovědnosti

2) provádění směšných kousků

nadporučík Lukáš

- známý mnoha milostnými aférami

- ze Švejka šílí

feldkurát Katz

- slouží bohu, ale na boha nevěří, je věčně opilý

- Švejk je jeho poskokem, ale prohraje ho v kartách

Bretschneider

- tajný policejní udavač

paní Müllerová

- Švejkova hospodyně

Další postavy:

hostinský Palivec se ženou, vojíni, sluhové, Dr. Grünstein atd.

Vyprávěcí způsoby přímá řeč, polopřímá řeč, nevlastní přímá řeč, nepřímá řeč (definice) Typy promluv

monolog, dialog

ich-forma, er-forma

Interpretace a vlastní hodnocení