Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vladislav Vančura - Rozmarné léto

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19,4 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Vladislav Vančura – Rozmarné léto Knihu jsem si půjčila ve školní knihovně, vydalo ji nakladatelství JOTA v roce 2004. Druh:próza - epika Žánr: humoristická novela Celkové téma:letníživot a atmosféra v lázních Krokovy Vary Hlavní téma:Příjezd cirkusu do Lázní Krokovy Vary - dopad na dění ve městečku Myšlenky díla: kritika maloměšťanů: přetvářka, pokrytecká morálka, nuda a pasivitapomíjivost života, „kouzlo“ chvilkového poblázněníKateřinino nešťastné manželství Kompozice: Chronologická, minimum odboček od hlavní dějové linieRozdělení na malé kapitoly se zvláštními a lehce ironickými názvy, např. Cesta ctnosti, Střežte se strážníků, apod.Na začátku knihy nás autor seznámí s prostředím – s lázněmi Krokovy Vary a uvede nás do líné letní atmosféry tohoto městečka.Potom se postupně seznamujeme s hlavními postavami novely. Následuje zápletka a komplikace v podobě příjezdu cirkusu, děj končí jeho odjezdem z Lázní. Na konci knihy se nacházejí vysvětlivky, obsah a ediční poznámka. Jazyk: Vyprávění v er-formě, vypravěč se však děje neúčastní, pouze hodnotí chování postav a promlouvá ke čtenářiVelmi lexikálně bohatý, důležitější než samotný dějneobvyklá slovní spojení, snaha o obnovení zastaralých slov, různá „moudra“, obrazná přirovnání, metaforyNespisovné a hovorové výrazy (Antonín a Major)Archaismy a knižní výrazy (Kanovník Roh)Přechodníky, např.: vyňavše, nezpozdivši, řkouce a dalšíMnožství dialogů, nejsou zde však uvozovky – poznáme, kdy se jedná o přímou řeččastá slovní komika – radost z vyprávění je zde důležitější než zápletka a psychologie postav Vlivy na autorovu tvorbu: období avantgardy = kulturní a umělecké hnutí, umělci hodně experimentují, prosazuje se ve výtvarném umění, divadle, filmu i literatuře, patří sem všechny moderní umělecké směry (abstraktivismus, kubismus, expresionismus, surrealismus a další)autor nechápe humor pouze jako doprovodný znak, ale jako celou svoji životní filosofiinaprostým protikladem jeho k nihy Pole orná a válečná Postavy: Antonín Důra – trochu sebestředný a usilovně o svou fyzickou kondici pečující muž, asi středního věku, který tráví většinu svého času na plovárně v Krokových Varech, kterou vlastní společně se svou manželkou. Má rád život, nemá rád zmatky, komplikace a složitou literaturu, nepotrpí si na vyjadřování pocitů, nerad uznává svoje chybyKateřina Důrová – manželka Antonína Důry, starší paní, ne moc hezká zvenčí, uvnitř však krásná, romantická a duchaplná, pečlivá a zodpovědná, ve svém manželství však nešťastná.Arnoštek – starší kouzelník a provazochodec, mistr ve svém umění. Na to, kolik toho umí, je skromný, umí své umění však prodat, ze začátku si získá sympatie téměř celého městečka. Je hodný jako beránek, čeká, jak věci dopadnou, nechce nic hrotit.Anna – pomocnice kouzelníka, mladá a krásná dívka, která vybírá před každým představením vstupné. Je veselá a energická, také však lehkovážná a nezodpovědná.Kanovník Roh – svým povoláním kněz, abbé, je tedy vysazený na dodržování pravidel a morálky, pobožný a vzdělaný jako každý kněz. V průběhu příběhu se jeho povaha však trochu změní a s ní i jeho náhled na svět.Major Hugo – přítel Antonína, vysloužilý voják, který si nyní libuje v rybaření, užívá si klidu. Je způsobný, gentleman, je však „pro každou legraci“, nebrání se „slovním potyčkám“. Místa děje:v městečku Lázně Krokovy Vary Doba děje:během 3 červnových dnův 1. polovině 20. století = autorova současnost, doba mezi světovými válkami Děj: Děj začíná na plovárně v malém městečku Lázně Krokovy Vary. Je léto, schyluje se k bouřce a ve městečku se nic moc zajímavého neděje – jeho obyvatelé jsou znudění. Antonín Důra plave na své plovárně, přestože je nepříznivé počasí, chce si totiž udržet svoji fyzičku „stůj co stůj“. Jakmile se počasí umoudří, na plovárnu přicházejí lidé. Zde se poprvé setkáváme s Kanovníkem Rohem a Majorem Hugem, později také s Kateřinou Důrovou. Zanedlouho na plovárnu přicházejí další zájemci. Kanovník Roh čte Kateřině verše ze své knihy, což jí dělá radost, Antonín si po většinu času povídá s Antonínem, často se pouštějí do konfliktů. Za nějaký čas přijde na plovárnu kouzelník Arnoštek a všem přítomným předvede trik, což ostatní ohromí, Kateřina mu tedy dá zadarmo něco k jídlu, Antonínovi se to však celé nelíbí. Ještě ten večer pořádá Arnoštek své 1. představení, kde sklidí obrovský úspěch. Všichni jsou okouzleni jednak představením a jednak krásou kouzelníkovy pomocnice Anny, proto se další den koná několik dalších představení. Antonín podvede svoji ženu s Annou, když ho nechytá, poleje se vodou a předstírá, že ji zachraňoval. Kateřina tuší, že lže, ale na nikoho se nezlobí, místo toho jde k Arnoštkovi, který se zase líbí jí, potom pobývá v maringotce společně s ním i s Annou. Když jde druhý den v noci k maringotce abbé, Anna ho pozve dovnitř, protože zrovna smaží ryby, abbé pozvání přijme a pomůže Anně s rybami, u toho si s ní povídá. Poté dovnitř vtrhne opilý Major s Antonínem a omylem abbému natrhnou ucho, Antonín mu ho potom zašije a u toho ho chce přimět, aby se kál za svůj čin, abbé má však nyní jiný pohled na svět, nevidí nic špatného na tom, že se o Annu také snažil, což všechny překvapí. Další den se koná poslední představení, u kterého Arnoštek kvůli jednomu opilému divákovi spadne z provazu a poraní se, Kateřina mu jeho zranění léčí. Potom se však dozví, že Arnoštek Lázně Krokovy Vary brzy opustí a pojede dál, což Kateřinu rozesmutní, nechce však odjet s ním, bojí se změny. Proto odpustí Antonínovi jeho nevěru a vrátí se k němu, ten z toho má radost a slíbí jí, že už ji nikdy nepodvede. Kateřina je nyní šťastnější než na začátku příběhu, má v sobě alespoň vzpomínky na Arnoštka. Při odjezdu maringotky přemýšlí nad tím, jak musí být krásné cestovat, sama se však k něčemu podobnému není schopna odhodlat, vše se tedy opět vrací do „starých kolejí“, stejně jako i u všech ostatních postav. Závěr: Dílo patří do básnické meziválečné prózy, odráží tedy relativně uvolněnou atmosféru. Vnímána byla pozitivně, zejména avantga

Témata, do kterých materiál patří