Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Povinná četba - Neruda, Jan - Malostranské povídky

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (86 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

PROTOKOL Z DOMÁCÍ ČETBY Jan Neruda – Povídky malostranské Bibliografie: NERUDA, Jan.Povídky malostranské. Praha: DOBROVSKÝ s.r.o., 2013. ISBN 978-80-7390-042-7 Web: Literární druh epika = (z řec. epikos = výpravný, dějový) = literární druh založený nadějovosti - nejčastější výrazovou formou je próza Literární žánr povídková próza povídka = jednoduchý příběh s malým počtem postav, kratšího charakteru LITERÁRNĚ A SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT Historické souvislosti - revoluční rok 1848 - absolutistická vláda Františka Josefa I., který koncem roku 1848 v pouhých 18 letech nastoupil na rakouský trůn - Alexandr Bach – od 1852-1859 ministr vnitra – zavedl přísnou cenzuru, potlačil svobodnou publicistiku a svobodu projevu vůbec, omezil vydávání knih, společnost vystavena silné germanizaci - 1861 jisté uvolnění poměrů (vydání tzv. říjnového diplomu) – obnova občanských práv, nový rozvoj české politiky - 1863 – rozštěpení národní strany na křídlo staročeské (Palacký, Riegr) a mladočeské (Karel Sladkovský, Edvard Grégr) - 1867 – tzv. rakousko-uherské vyrovnání – zvýšený centralizační tlak Vídně Literatura - 50. léta 19. stol. – starší generace spisovatelů národního obrození umírají (Čelakovský, Kollár, Tyl, Havlíček Borovský), romantičtí revolucionáři byli odsouzeni do vězení (Sabina, Frič) - vycházejí jen dvě knihy umělecké hodnoty – Babička a Kytice - almanach Máj – vydán 1858 (redaktor Josef Barák, organizátoři Neruda a Hálek) - jako manifestační vystoupení (májovci požadovali): > prolomit svým dílem „mrtvé“ období > projev nespokojenosti s politickým a kulturním životem, prosazení demokratických ideálů > pravdivé zobrazení světa (tíhnutí k realismu) > světovost literatury (překlady Byrona, Huga, Puškina) > nenapodobování folklóru (folklór pouze jako inspirace) > hlášení se k odkazu K.H.Máchy – symbol člověka, který neváhal bořit vžité představy o povaze a funkci českého básnictví Májovci: - K. J. Erben, B. Němcová, K. Sabina, J. V. Frič (starší generace) - Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Adolf Heyduk (mladší generace) Kontext autorovy tvorby Jan Neruda (1834 – 1891) - český básník, novinář (zakladatel českého fejetonu) ; člen družiny májovci Český básník a prozaik, řadil se k českému realismu. Narodil se na Malé Straně, kde prožil i dětství. Nuzné podmínky, ve kterých vyrůstal, se později odrazily i v jeho tvorbě. První básnickou sbírku Hřbitovní kvítí, vydanou 1858, část veřejnosti přijala s nechutí, neboť se věnoval jevům, nad kterými tehdejší společnost přivírala oči. Po celý svůj život se cítil zneuznán a od toho se odvíjel jeho záporný vztah k lidem. Měl problémy s alkoholem. Kvůli svým pravidelným návštěvám hostinců se dostával do řeči pražské společnosti a vídeňský list Montagsrevue o něm jednou hanlivě napsal, že je líný a oddává se pití kořalky. Později jeho tvorba ovlivnila celou uměleckou generaci a po jeho smrti se s ním loučil celý národ. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově. - dílo: • Hřbitovní kvítí • Knihy veršů • Písně kosmické • Balady a romance • Prosté motivy • Zpěvy páteční > Studie krátké a kratší > Žerty hravé a dravé > Menší cesty > Obrazy z ciziny * Arabesky * Povídky malostranské Povídky malostranské vydal 1878 - soubor 13 povídek1 - dílo přijato nejednotně (více byla ceněna Nerudova poezie) - několikrát zpracováno pro film i televizi (1984, Pavel Háša – televizní film Povídky malostranské) KOMPOZIČNÍ PLÁN: Vnější kompozice - 13 kapitol = 13 povídek - u každé povídky je uveden rok vytvoření - členěno do odstavců - krátké věty Vnitřní kompozice - chronologická JAZYKOVÝ PLÁN: Jazyk. prostředky - jazyk: hovorový, lidový, prostý, poetismy - formy dopisu, deníku, zápisníku - výskyt archaismů, německých a latinských slov - detailní popis postav, jejich charakteru i výrazu – tzv. drobnokresba - stručnost a úsečnost - snaha o přesné a jednoznačné označení skutečnosti TEMATICKÝ PLÁN: Téma, motivy téma = vzpomínky z dětství na Malou Stranu motivy = láska, smutek, smrt, závist, upřímné přátelství Časoprostor - 19. století, přesněji mezi lety 1867 – 1877; v Praze na Malé Straně - prostředí hostinců, ulic i domácností Děj (fabule, syžet) Přivedla žebráka na mizinu Příběh je o žebrákovi panu Vojtíškovi, který žil na Malé straně. Byl hodný, zdvořilý, všichni, které znal, ho zdravily. Znal se i s hlavním strážníkem panem Šimrem. Ráno obcházel domy a žebral o kousek chleba. Každý dobrý člověk mu vždy něco dal. Na sobě měl vždy stejný kabát a stejné kalhoty. Co na něm bylo zajímavé, on byl vždy čistotný a zdravý. Jednoho mrazivého rána se probudil na své lavečce. Vstal, protáhnul se a šel obcházet domy. Po snídani si sedl na obrubník u kostela a začal se vyhřívat na sluníčku. V tom si k němu přisedla žebračka a chtěla se s ním dát do řeči, ten ale neodpovídal. Žebračka měla na sobě starý kabát, zástěru a starý modrý šátek. Chudák byla stará a zůstal ji poslední zub. Po chvilce se začala znovu ptát, jestli by ji neřekl, kde jsou dobří lidé. On ale nic. Pak vstal, ani se nerozloučil a odešel. Když se tak toulal ulicí, zastavil ho pan Herzl. Dal se s ním do řeči a chtěl po panu Vojtíškovi, aby mu půjčil dvacet tisíc, že se nemám bát, že ty peníze budou na dobré hypotéce. Pan Vojtíšek smutně odcházel, lidé co byli na ulici, ho s udivením pozorovali a říkali si, co mu pan Herzl asi mohl říct. Tak se z pana Vojtíška stal ještě větší, smutný a ušmudlaný žebrák. Doktor Kazisvět Doktor Heribert byl ve skutečnosti doktor. Většinou by zamlklý, nebyl rád ve společnosti. Byl radši sám někde na lavičce v parku a četl si knížku. Když si k němu někdo přisedl, knížku zavřel, nasadil si klobouk, který si vždy dával pod lavičku a odešel. Na sobě nosil kostkovaný oblek a bílou košili. Na hlavě nosil černý klobouk a načtení měl kulaté brýle. Jednou seděl v parku a četl si. Přisedl si k němu pán a chtěl se s ním dát do řeči. Heribert ale neodpovídal, zavřel knížku, nasadil si klobouk a odešel do města. Ve městě narazil na pohřební průvod v popředí se dvěma knězi. Zastavil se, počkal, až průvo

Témata, do kterých materiál patří