Prokletí básníci, Česká moderna 90. léta 19. století, Česká literatura přelom 19. a 20. století, Česká literatura 1918 – 45, Česká próza 1. polovina 20. století

Anna Proletářka – román; příběh venkovské dívky, která přichází sloužit do Prahy, pod vlivem přítele Toníka se stane levicovou bojovnicí

O zlých samotářích – 3 povídky o lidech na okraji společnosti

Žalář nejtemnější – psychologický román; bývalý policejní komisař Macha je vehnán do izolace nešťastným oslepnutím, týrá a žárlí na svou ženu

Zamřížované zrcadlo – spojení reportáže a umělecké prózy; příběhy 3 vězňů a dozorce

Nikola Šuhaj loupežník – balada z Podkarpatské Rusi, 2 dějová pásma; Nikolův příběh a mýtus o loupežníkovi; Nikola je pronásledován četníky, po svatbě s Eržikou chce v klidu žít, je však přinucen k loupežím; lidé k němu vzhlížejí jako k hrdinovi, zabit díky zradě kamaráda

Golet v údolí – život Židů

Biblické příběhy – převyprávění Starého zákona pro mládež

Marie Majerová – představitelka meziválečné sociální prózy a socialistického realismu, redaktorka Rudého práva, členka KSČ, politicky se angažovala

Panenství, Robinsonka

Siréna – sociální román; kronika několika generací dělnické rodiny Hudců; obraz vývoje a formování dělnické třídy na Kladensku od 19. stol. – 1. sv. válka

Havířská balada – novela; volně navazuje na román Siréna; příběh Rudly, odešel do Porýni, po 20 letech se vrací se ženou Milkou do Čech, jako invalida je odkázán na žebrotu

Marie Pujmanová – meziválečná sociální a psychologická próza v duchu socialistického realismu, z intelektuálského prostředí

Pod křídly – vzpomínka na dětství

Pacientka dr. Hegla – povídka; osudy svobodné matky

Předtucha – obraz psychologie dospívající dívky

Románová trilogie – Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život po smrti – 2 prostředí – dělnické a intelektuálské

Jaroslav Havlíček – popisuje postavy rozvrácené patologickými vlastnostmi a osudem

Neviditelný – vyprávěčem = Petr Švejcar – líčí svou cestu z chudoby k majetku, manželka Soňa, Sonin strýc Cyril si myslí, že je neviditelný – terorizuje okolí; Petr zabije Soňu, jejich syn = mentálně postižený

Helimadoe – název sestaven ze začátečních písmem jmen 5 dcer podivínského lékaře, který diriguje život svých dětí, dcery se vymknou přísnému režimu otce, vypravěč = malý kluk

Petrolejové lampy – příběh Štěpánky, není krásná, ale hodná, touha po dětech a manželství jí vžene do manželství s bratrancem (objevuje se u něj syfilis), nešťastné manželství narůstá do hrůzné podoby a Štěpánce se rozpadá celý svět

Egon Hostovský – život strávil v diplomatických službách a dvojím exilu; zajímá se o věčně pronásledované, židovské náměty, rozklad osobnosti

Případ profesora Kernera – prožívá hlubokou vnitřní krizi (nevěra manželky, smrtelná nemoc)

Listy z vyhnanství – touha po domově

Žhář – záhadné požáry v podhorské obci Zbečnov, krize v rodině hostinského Simona, dcera Eliška odešla z domova, syn Kamil trpí ošklivostí, osamělý – vylepil 2 paličské listy → požáry, které nezaložil → přiznal se matce – pochopila, že děti potřebují její lásku